Zřícenina hradu Obřany v Hostýnských vrších

Obřany mají nezvyklý příběh. Hrad založil před rokem 1365 Boček z Kunštátu a Poděbrad. Postavil ho bez souhlasu moravského markraběte Jana Jindřicha i jeho bratra, krále Karla IV. Ten v roce 1366 nařídil hrad zbořit. Výsledkem ale patrně bylo jen pozastavení stavby.

Zajeďte sem, když máte rádi zříceniny bez davů. Zdiva zbylo málo, takže se hodí fantazie. Na úzkém hřebeni si snadno představíte, jak se stavitelé přizpůsobovali terénu.

Hrad leží ve výšce 704 metrů. Podle jednoho tvrzení je po hradu Skalný druhým nejvýše položeným hradem na Moravě. Historik Václav Štěpán to označuje za omyl. Uvádí výše položený Rabštejn u Rýmařova a slezský Koberštejn u Jeseníku.

Místo patří pěším turistům. Vede k němu červená značka z Bystřice pod Hostýnem na Hostýn. Zdivo je pobořené a stále chátrá. Choďte proto opatrně.

Hrad stojí na úzkém, protáhlém vrcholovém hřebeni o rozměrech 120×20 metrů. Celý půdorys se tomuto tvaru podřizoval. Nečekejte ucelené zdi. Zůstaly torzo zdiva a stopy v terénu.

V západní části najdete pozůstatky okrouhlé strážní věžice. Na východě je v terénu znát rozměrný palác. Válcová hradní věž stála na nejlépe chráněném místě, odkud byl široký výhled. Na jižní straně vidíte zbytky příkopu a valu. Nebyly dokončeny. Tady stávala vstupní brána.

Hrad se v první polovině 15. století patrně provizorně používal. Zničen byl za husitských válek. Pak ho už nikdo nevyužíval. Nahradila ho nově postavená tvrz v Bystřici pod Hostýnem.

Pod zříceninou vyvěrá pramen Táborského a Ondrúškův, původně Hladová studánka. Pojmenovali ho po etnografovi a spisovateli Františku Táborském a malíři Františku Ondrúškovi. Oba sem rádi chodili a vodili přátele.

K hradu dojdete po červené turistické značce. Vede z Bystřice pod Hostýnem na Hostýn a dál k rozcestníku Rožnovjačka. Zbytky hradu leží v přírodní rezervaci Obřany. Zdivo podléhá zvětrávání, vandalům i pádům stromů. Nelezte po něm a nic z něj neodnášejte.