Městské opevnění v Bruntále

Bruntálské hradby nejsou celé. Zůstaly z nich zlomky: úseky zdi a několik bašt či věží. I tak z nich poznáte, jak vypadalo středověké město a čím se chránilo.

Hodí se vám, pokud rádi hledáte stopy historie přímo mezi domy. Úseky opevnění leží v současné zástavbě, takže je objevíte při procházce městem. Zaujmou i ty, které baví fortifikace a archeologie. Parkánová zeď je například doložená právě archeologickým výzkumem.

Opevnění vzniklo před husitskými válkami a v pozdní gotice se upravovalo. Písemných pramenů je málo a novodobé zásahy podobu zdí změnily, takže si část příběhu musíte domyslet. Právě to je na místě zajímavé: nejde o vyleštěnou památku, ale o skutečné zbytky.

Prohlídku snadno spojíte s návštěvou bruntálského zámku, který je od opevnění vzdálený 0,3 km.

Neprohlédnete si jednu souvislou hradbu. Úseky opevnění jsou rozeseté po městě a každý ukazuje něco jiného.

Středověký Bruntál stál na ostrožně, kterou obtékal Černý potok. Město mělo zaoblený půdorys. Na severozápadě, kde stával hrad, bylo nároží také zaoblené. Opevnění tvořila pravděpodobně hlavní hradba a před ní parkánová zeď. Podél hradby stály půlkruhové bašty nebo věže v pravidelných odstupech 40–50 metrů.

Dva větší úseky hradby s baštami či věžemi se dochovaly na západě, jižně od zámku, a na severovýchodě. Tam stojí takzvaná Kamenná bašta. Kratší kusy zdi uvidíte u severovýchodního nároží zámeckého areálu a v bloku domů mezi Sladovnickou a Nerudovou ulicí.

Do města vedly tři brány. Olomoucká na jihu stála přibližně na jižním konci ulice Dr. E. Beneše. Niská byla na rozhraní ulice Sv. Čecha a Palackého náměstí. Krnovská stála v Revoluční ulici, přibližně u domu čp. 9. Žádná z nich se nedochovala, ale podle nich si můžete trasu někdejších hradeb představit.

Olomouckou bránu zachycuje Wernerova veduta z roku 1752 nebo 1757. Je na ní vidět vpadlina pro padací mříž i předbraní. Veduta ale není příliš spolehlivý pramen.