Kraví Hora – zřícenina hradu u Kuroslep na Vysočině

Kraví Hora je hrad s drsným příběhem. Před rokem 1409 tu sídlila početná bojová družina, která řádila hlavně na statcích třebíčského kláštera. Mezi muži z posádky se uvádí i Jan Žižka. V dubnu 1409 hrad dobyli moravští stavové. Zajatce odvedli do Brna a jako zemské škůdce popravili.

Zastavte se tu, pokud vás zajímá středověk i s jeho temnější stránkou. Místo ocení i pěší turisté. Zřícenina stojí nad Oslavou, nedaleko jejího soutoku s Chvojnicí, a vede k ní červená turistická značka od osady Sedlečko do Ketkovic.

Nečekejte celý hrad. Zbylo torzo věže a stopy opevnění. Právě tím je místo dobré pro ty, kdo si rádi vyprávění o minulosti domýšlejí sami. V blízkosti stojí také hrad Levnov, takže návštěvu snadno spojíte do jedné vycházky.

Dojdete ke zřícenině, z níž se dochovalo hlavně torzo jádra. Tím byla válcová věž o průměru 5,5 metru. Dnes z ní zbývá zhruba pět metrů výšky, přesněji asi pět metrů.

Všimněte si terénu. Ze tří stran hrad chránil hluboký příkop, val a hradby. Na západě ho kryla rokle, na jihu skalnatý sráz. Přístup vedl ze západní strany přes padací most do hranaté bašty. Most ani bašta už nestojí, ale členitý terén dobře ukazuje, proč bylo dobývání hradu náročné.

Hrad se poprvé připomíná v listině z roku 1367. Později ho držel Jindřich ze Šelmberka. Archeologové v předpolí našli zbraně, jezdecké náčiní, kovářské výrobky a keramiku, což potvrzuje přítomnost bojové družiny. V listině z roku 1494 už je hrad uveden jako pustý.

Ke Kraví Hoře patří i pověst, kterou zaznamenal Václav Hájek z Libočan. Po pádu Velkomoravské říše se prý na hradě skrývali Moravané před Uhry. Jeden moravský rod se pak podle hradu psal z Kraví Hory.

Cestu naplánujte po červené značce od osady Sedlečko do Ketkovic.