Hradiště s předhradím u Heřmanova Městce

Hradní věže ani paláce tu neuvidíte. Uvidíte stopy po jednom z nejstarších panských sídel na Chrudimsku. Hrad vznikl v pokročilé fázi první poloviny třináctého století. Na začátku století čtrnáctého ho lidé opustili.

Místo zaujme hlavně ty, kdo rádi čtou krajinu. V terénu poznáte, jak se šlechtický dvorec měnil v hrad přechodného typu. Takový hrad podle popisu nestačil rostoucím nárokům šlechty a po krátké době zanikl.

Zajímavé je, že o hradu nezůstaly žádné písemné prameny. Majitele historici odvozují jen z přídomků. Například Oldřich z Kostelce se objevuje roku 1257.

Hodí se pro zájemce o středověk, archeologii a hrady, které se nedochovaly. Dobře zapadne do výletu po okolí Heřmanova Městce. Hradiště je kulturní památka, takže počítejte s tím, že jde o chráněné místo.

Hrad stával na návrší nad východním okrajem obce. Dnes tam stojí kostel svatého Petra a Pavla. Většinu bývalé hradní plochy zabírá hřbitov okolo kostela. Ten byl podle popisu nedílnou součástí hradu.

Hrad měl přibližně oválný půdorys o rozměrech asi 75 × 60 metrů. Obrana stála hlavně na okružním příkopu, který měl šířku až deset metrů. Před ním ležel pět metrů široký val. Na přístupnější východní straně bylo opevnění zdvojené, možná dokonce ztrojené.

Na jihu je trojúhelníková plošina o rozměrech 30 × 40 metrů. Chránil ji val a příkop. Odborníci ji považují za předhradí.

Zdiva se dochoval jediný zlomek. Je na západní straně a snad jde o část hradby.

Archeologický výzkum doložil dřevěnou zástavbu, později i zděnou. Z písemných pramenů se k hradu nedochovalo nic. Poslední nepřímá zmínka o panském sídle v Kostelci pochází z roku 1318. Předpokládá se, že po vzniku Heřmanova Městce se vrchnost přestěhovala na mrdickou tvrz.