Hukvaldy – zřícenina hradu v okrese Frýdek-Místek

Hukvaldy jsou zřícenina hradu pro lidi, které zajímají dějiny severní Moravy. Hrad má složitý příběh. Přesná doba jeho vzniku není známa. Dlouho se spekulovalo o rozpětí let 1228–1285.

Postavili ho páni z Příbora. Název měl podle jejich původního rodového hradu Hückeswagen v Porýní. Později hrad patřil olomouckému biskupství. V roce 1355 papež Inocenc VI. určil, že hrad nesmí být v budoucnu zastavován. Biskupství se majitelem definitivně stalo v roce 1359. Císař Karel IV. pak hrad spolu s panstvím daroval olomouckým biskupům.

Hodí se pro ty, kdo rádi čtou o markraběcích válkách, zástavách a husitských vpádech. Hradní areál je kulturní památka, takže počítejte se zříceninou, ne se zařízeným zámkem. V okolí navíc najdete další hrad, rozhledny a několik muzeí do 6,6 km. Aktuální informace pro návštěvníky hledejte na webu hradu.

Uvidíte zříceninu hradu v obci Hukvaldy. Je to chráněná kulturní památka. Zdi připomínají staletí změn majitelů, sporů a zástav.

Příběh hradu se nejlépe sleduje po řadě. První písemná zmínka pochází z roku 1285. Dřív se mělo za to, že hrad stál už kolem roku 1234. Důvodem byly listiny, u nichž svědčil Arnold z Hückeswagenu. Ten se ale psal po rodovém hradě v Porýní, ne po Hukvaldech.

Území v roce 1256 získal olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku. Polovinu propůjčil v léno Frankovi z Hückeswagenu. Ten si zvolil za sídlo Příbor a jeho potomci se psali jako páni z Příbora. Když přišli o Jičín, vystavěli si Hukvaldy jako náhradu.

Později hrad několikrát změnil majitele. V letech 1389 a 1390 ho zastavovali kvůli markraběcím válkám. Roku 1400 ho zastavil císaři Zikmundu Lucemburskému biskup Jan XI. Mráz. V husitské době panství zasáhly vpády obou znepřátelených vojsk a roku 1428 byl hrad zastaven falkenberskému knížeti Bolkovi.

Na ostrožně zvané Hrádek nad Myslíkem stál menší hrádek, snad předsunutý strážní bod. Zanikl krátce po husitských válkách, když se hrad nově opevňoval.

Před cestou si ověřte aktuální podmínky návštěvy na webu hradu.