Hrad Černvír: zaniklý hrad u kostela Nanebevzetí Panny Marie

Černvír je místo pro ty, kdo se zajímají o počátky českých hradů. Hrad patřil k raným sídlům na pomezí hradiště a vrcholně středověkého hradu. Písemných zpráv o něm zůstalo minimum. Víc o něm říká kostel a archeologie než kroniky.

Stával na kopci jižně od kostela Nanebevzetí Panny Marie. Nálezy keramiky a rozbor nejstaršího jádra kostela kladou jeho vznik nejpozději do první poloviny 13. století.

Zastavte se tu, pokud sledujete osudy šlechtických rodů. Hrad dal jméno rodu z Černvíru, který připomínají listiny z let 1285 a 1309. Později rod přesunul sídlo do Klečan.

Místo se dobře spojí s výletem po okolních hradech. Nejblíž je Pernštejn, od Černvíru 2,1 km.

Výchozím bodem je kostel Nanebevzetí Panny Marie v obci Černvír. Hrad stával na kopci jižně od něj. Právě kostel je nejlepším svědkem staré doby. Jeho nejstarší jádro badatelé použili k určení, kdy hrad vznikl. Pozdější raně barokní přestavba kostela upravila i vrstvy, z nichž pocházejí nalezené střepy.

Hrad neměl zděnou hradbu. Chránily ho jen příkré svahy kopce. Podle toho si můžete představit, jak skromné sídlo to bylo. Právě to je podle historiků jedním z důvodů, proč zanikl nejspíše nejpozději na přelomu 13. a 14. století.

Příběh místa je krátký a roztříštěný. V roce 1285 se připomíná Milek z Černvíru, v roce 1309 Vítek z Černvíru. V roce 1364 prodal Filip z Černvíru už dlouho pustý hrad bratrům Artlebovi a Petrovi. Artleb si ponechal jen kostel a staveniště hradu. O rok později se místo uvádí už jen jako hradiště. V roce 1374 zbyl pouze „kopec tvrze“. Když roku 1409 postoupila Markéta z Černvíru svůj podíl Vilémovi I. z Pernštejna, hrad už se nezmiňuje vůbec.

Počítejte s tichou procházkou a s příběhem, který si musíte domyslet. Písemné zprávy jsou řídké a nálezy skromné.