Bradlo – zaniklý hrad u Dolní Olešnice

Bradlo není hrad s prohlídkovým okruhem. Je to stopa po raném osidlování Podkrkonoší. Hodí se vám, pokud rádi chodíte po místech, kde musíte příběh dotvářet sami.

O hradu se nedochovaly písemné prameny. Neznáme ani jeho původní jméno. Historici ho proto skládají z nepřímých dokladů a z dějin okolí. Odborná literatura ho často označuje jako kolonizační provizorium.

Stavbu spojují s Řádem německých rytířů, který ve 13. století kolonizoval zdejší kraj. Archeologický výzkum Antonína Hejny z let 1966–1968 navíc naznačuje, že hrádek mohl vzniknout později, na přelomu 13. a 14. století.

Pro koho je to místo? Pro milovníky hradů a archeologie. Pro pěší turisty, kteří chtějí k výletu přidat odbočku ze zelené značky. A pro ty, kdo si rádi představují, jak vypadala pevnost nad řekou.

Počítejte s klidným místem bez zázemí. Před cestou si o hradu přečtěte pár řádků. Krajina se vám pak bude číst snáz.

Hrad stával na západním okraji vrchu Bradlo, nad soutokem Labe a Olešnického potoka. Leží mezi vsí Debrné, která je částí obce Mostek, a Novými Zámky u Hostinného. Uvidíte tu pozůstatky chráněné jako kulturní památka.

Dostanete se sem po odbočce zelené turistické značky. Vede z Debrného na osadu Vestřev.

Při procházce si můžete představit původní podobu hradu. Patřil k donjonovému typu, jehož hlavním obytným objektem byl donjon. Čelní stranu chránil příkop. Za ním stála masivní hradba z nasucho kladených kamenů, tedy bez malty. Ostatní strany měly vzhledem ke strmým svahům jen lehčí opevnění.

Na severozápadní straně se zvedala čtverhranná věž. Její spodek byl z kamene bez malty, horní patra byla hrázděná. U západní strany stála kuchyně a k ní od nádvoří přiléhala nevelká kovárna. Další budova bývala v jihovýchodním rohu nádvoří.

Příběh hradu se uzavřel v 14. století. V roce 1325 přešel do vlastnictví Půty I. z Turgova. Půta držel v zástavě celý tehdejší Trutnovský kraj, včetně Dvora Králové a Hostinného. Bradlo tím ztratilo na významu a bylo opuštěno. Pravděpodobně nedlouho poté zaniklo.

Dlouho ho také ztotožňovali s Hostínem, kde 14. února 1140 zemřel kníže Soběslav I.