Klášter augustiniánů kanovníků v Prostějově

Tohle místo ocení ti, koho zajímá středověk a proměny církve. Prostějovský klášter není hotová památka s výstavou. Je to stopa v zástavbě, za kterou stojí zajímavý příběh.

Založil ho roku 1391 Petr I. z Kravař. Chtěl zvednout kulturní úroveň města. Řeholníci dostali do správy školu a městskou faru. Klášter se hlásil k hnutí devotio moderna, které chtělo využívat majetek ke vzdělávání, kultuře a charitě.

Zajímavé je i to, co přišlo potom. Husité klášter zničili, ale obvodní zdivo a několik zřícenin přežilo. Podle popisu patří zbytky k nejstarším v okrese. Na nich vyrostly další stavby. Klášterní kaple se stala presbytářem kostela Povýšení sv. Kříže.

Hodí se vám, pokud rádi čtete budovy jako stránky dějin. Hodí se i na krátkou zastávku při procházce centrem, protože v okolí je několik dalších památek.

Čekejte místo, kde musíte historii trochu číst z dochovaných zbytků. Původní gotický klášter s kostelem Navštívení Panny Marie u Alžběty v horách stál na místě bývalé tvrze. Byl kamenný a měl sloužit i jako úkryt pro měšťany v době nebezpečí.

Po odchodu kanovníků do Olomouce klášter podlehl husitům. Zůstalo obvodní zdivo a několik zřícenin. Na nich později vznikly nové stavby.

Po husitských válkách se Prostějov přiklonil k utrakvismu. V klášterní kapli, dnešním presbytáři kostela Povýšení sv. Kříže, se sloužily utrakvistické mše. Klášter formálně zůstával augustiniánům, ale na opravu chyběly peníze i souhlas pánů z Kravař. Poslední administrátor Jan II. pak předal majetek pánům z Pernštejna.

Pernštejnové objekt nechali utrakvistům. Ti ho přestavovali 66 let. Gotický vzhled zůstal. Loď dostala fresky a interiér zdobil gotický hlavní oltář a dva boční oltáře. Kapitulní síň se změnila na kapli, dnes zasvěcenou Nejsvětější Trojici.

Kostel drželi utrakvisté do roku 1622. Tehdy ho Karel z Lichtenštejna vrátil katolické církvi.

Zajímavostí je pečeť kláštera. Zobrazuje Pannu Marii a sv. Alžbětu, erby pánů z Kravař a klečícího zakladatele.