Zámek Velké Heraltice: hrad z 13. století u Opavy

Zajímá vás, jak se z gotického hradu stal barokní zámek? Tady to uvidíte v jedné stavbě. Nejstarší část připomíná válcová věž z doby, kdy hrad stavěl Vojslav z Lublic. Novější podobu dal budově v 70. letech 17. století italský stavitel Lorenc Nicolo.

Zámek ocení hlavně milovníci architektury a regionální historie. Zajímavá je souvislost s hradem Cvilínem. Stavitel se jím při práci inspiroval a možná šlo dokonce o stejného člověka.

Mějte na paměti, že zámek není jen památka. Využívá ho Střední škola, Dětský domov a Školní jídelna, Velké Heraltice, a vlastní ho Moravskoslezský kraj. Kulturní památkou je od roku 1964. Hodí se na klidnou prohlídku okolí a jako zastávka při objíždění zámků na Opavsku. Okolní zámky najdete v pár kilometrech, takže z Velkých Heraltic snadno složíte celodenní výlet.

Uvidíte stavbu, která prošla několika proměnami. Hrad tu vyrostl pravděpodobně v letech 1255–1265. Vojslav z Lublic se po Heralticích poprvé podepsal v listině z 2. února 1265. Z té doby pochází mohutná válcová věž. Je nejstarší dochovanou částí areálu.

Stavitel se při práci inspiroval nedalekým hradem Cvilínem. Je dokonce možné, že hrad v Heralticích postavil tentýž člověk, který stavěl Cvilín.

V roce 1668 koupil hrad i s celým panstvím hrabě Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna. V 70. letech 17. století nechal objekt přestavět. Práci provedl italský stavitel Lorenc Nicolo, který žil v Opavě. Na vnitřním vybavení a hlavně na zámecké kapli pracoval sochař a štukatér Andreas Anrath. Když hrabě zemřel, přestavba ještě nebyla dokončena.

Dnes je zámek v majetku Moravskoslezského kraje. Sídlí v něm Střední škola, Dětský domov a Školní jídelna, Velké Heraltice. Je to tedy živá budova, ne klasické muzeum. Od 15. dubna 1964 je zapsaná jako kulturní památka pod rejstříkovým číslem 20745/8-1505.