Zámek Stará Ves nad Ondřejnicí – renesanční sídlo

Tento zámek se po konci sedmnáctého století přestal používat jako vrchnostenské sídlo. Sloužil už jen hospodářským účelům. Díky tomu se dochoval v autentické renesanční podobě. Poznáte ji podle sgrafitové výzdoby fasád.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá renesanční architektura na Ostravsku. Hodí se i vám, kdo rádi čtete příběhy starých staveb. Zámek zažil spory o léno, požáry i údajné obsazení Švédy za třicetileté války.

Zajímavé je také to, co tu stálo před ním. Starší tvrz založili v druhé polovině čtrnáctého století příslušníci rodu z Bruneswerde. Její poloha je dodnes nejasná. Předpokládá se, že stávala ve starém dvoře, který byl zbořen v padesátých letech dvacátého století.

Areál je chráněný jako kulturní památka. V okolí najdete další zámky, třeba Trnávku, Polanku nad Odrou nebo Paskov.

Uvidíte zámecký areál ve vsi Stará Ves nad Ondřejnicí. Je to renesanční stavba. Začal ji budovat Jaroš Syrakovský z Pěrkova, který v roce 1564 vyhrál soudní spor o statek. Dokončil ji jeho syn Ctibor Syrakovský z Pěrkova. Autor projektu zůstává neznámý.

Nejvýraznější je sgrafitová výzdoba fasád. Po požáru v roce 1704 se opravovalo. Zrušila se lunetová římsa na vnější fasádě a poškozené sgrafitové omítky zakryla vybílená omítka. Barevně zůstala zdůrazněná jen okrová nebo šedá ostění oken.

Pomůže vám trocha představivosti. Podle popisu z roku 1690 se do budovy vcházelo po padacím mostě. Ve středním podlaží byly obytné pokoje. Dole bývala kuchyně, archiv a knihy uložené v truhle. Na zámku také visela rozsáhlá sbírka obrazů. V roce 1740 jej obklopoval suchý příkop s dřevěným mostem a okna v přízemí měla železné mříže. Jedna místnost v horním patře sloužila jako sýpka.

Místní tradice vypráví o roce 1643. Švédové prý zámek obsadili a využívali ho jako základnu pro výpady do okolí. Vesničané se pak podle ní vrátili z lesů a zbylé vojáky pobili.

Údaje o prohlídkách a otevírací době ve vstupu nejsou. Ověřte si je před cestou.