Zámek Šťáhlavy u Starého Plzence

Šťáhlavy jsou místem, kde se dá číst historie panství přímo z budov. Zámek nechali na počátku 17. století postavit Kokořovci z Kokořova. V roce 1710 koupili panství Černínové z Chudenic a po vymření jejich větve v roce 1816 přešlo na Valdštejny.

Zajímavý je i novější příběh. Po roce 1989 přešel zámek do soukromého vlastnictví a chátral. V roce 2016 vznikl Nadační fond přátel památek Plzeňského kraje. Fond zámek odkoupil a usiluje o obnovu zámku i jeho okolí. Uvidíte tedy památku uprostřed proměny, ne vyleštěnou expozici.

Zámek ocení hlavně:

• milovníci architektury, které zajímají sgrafita, štíty a barokní portály,
• ti, koho baví dějiny šlechtických rodů,
• lidé, kteří chtějí projet víc zámků z jednoho panství. Kozel a Nebílovy patřily ke stejným majitelům.

Kostel svatého Vojtěcha stojí hned vedle, takže si prohlédnete dvě stavby najednou.

Hlavní budova (čp. 1) je pozdně renesanční. Na jižním průčelí má volutový štít a fasádu zdobenou sgrafitem. Na východní straně k ní přiléhají nižší přístavby s barokními štíty. Obracejí se do bývalého hospodářského dvora.

Vlevo, za zídkou s barokní branou, stojí druhá budova (čp. 263). Je barokní, patrová a vystupuje až k jihozápadní ohradní zdi. Brána v ní vede do malého obdélného nádvoří. Zdobí ji bosovaný portál s erby Kokořovců. Zprava se k ní připojuje budova bývalého pivovaru a lihovaru (čp. 716).

Severozápadně od hlavní budovy leží původně barokní park. Od silnice ho odděluje ohradní zeď. Asi 80 m severně od zámku ji přerušuje průčelí kostela svatého Vojtěcha. S zámkem ho spojuje historie, vzhledem se ale liší. Začínal jako šestiboká kaple z první poloviny 17. století. Ve druhé polovině 18. století dostal presbytář, sakristii a oratoř a vznikl z něj pozdně barokní kostel se třemi kopulemi. Obdélníkový portál nese trojúhelníkový štít se sochou svatého Vojtěcha. Ke straně do zahrady přiléhá bývalý zahradní pavilon.

Počítejte s tím, že zámek se teprve obnovuje. Prohlídka je hlavně o exteriérech, architektonických detailech a okolí.