Zámek Slapy: novobarokní sídlo Bondyů

Slapy mají za sebou dlouhý příběh. Ves je poprvé zmíněna roku 1292 v zakládací listině zbraslavského kláštera. O opevněném dvorci, pravděpodobně na místě dnešního zámku, píše Zbraslavská kronika k roku 1308.

Areál zaujme tím, že spojuje několik vrstev. Hlavní budova je novobarokní. Vedlejší budovy jsou barokní z 18. století. Celý areál je chráněn jako kulturní památka.

Hodí se, když vás zajímají české dějiny a proměny šlechtických i průmyslnických sídel. Příběh vede od zbraslavských opatů přes rody Korbů z Weidenheimu a Westphalen-Fürstenbergů až k obchodníkům se železem, rodině Bondyů. Ti zde postavili nový zámek.

Ppozornost si zaslouží kontrast klášterního zázemí a novobarokního zámku s parkem. Je to cíl pro milovníky architektury i pro ty, kdo rádi čtou historii místa přímo z budov.

Hlavní budovou je novobarokní zámek z třicátých let 20. století. Nechali ho vystavět Bondyovi. Roku 1927 kvůli němu zbourali starý zámeček a řadu hospodářských staveb.

K zámku patří park s oválným bazénem. Areál obklopuje ohradní zeď s kovanou bránou. Bondyovi přidali také kolárnu, skleníky a čerpací stanici.

Starší vrstvu představují vedlejší budovy z 18. století. V druhé polovině tohoto století tu vyrostla budova s věží a hodinami, sýpka a prostory pro správu panství. K areálu tehdy patřil i pivovar, hájovna a stáje.

Základ zámku sahá do konce 16. století. Po požáru dvora roku 1595 nechal zbraslavský klášter postavit vrchnostenský dům, letní sídlo opatů. Stál na místě dnešní hlavní budovy. Roku 1884 ho Ludwig Korb přestavěl na jednoduchý pozdně klasicistní zámeček.

Po zrušení kláštera roku 1785 se panství dostalo do světských rukou. Roku 1825 ho v dražbě koupil Bedřich Karel Korb z Weidenheimu. Později patřilo hraběti Vladimíru Aichelburgovi, který založil slapský sbor dobrovolných hasičů, a pak Westphalen-Fürstenbergům. Od roku 1917 je vlastnila společnost L. G. Bondy.

Ve vstupních údajích nejsou otevírací doba ani informace o prohlídkách. Zjistěte si je před cestou.