Zámek Škrle u Chomutova – barokní letní sídlo opatů

Škrle vypráví o životě na klášterním panství. Ves od 13. století patřila cisterciákům z Oseku. Zámek vyrostl na místě starší tvrze jako letní rezidence opata. Dnes je kulturní památkou.

Hodí se pro milovníky architektury a místní historie. Uvidíte stavbu, která se v průběhu staletí změnila z opatského sídla na školu a obecní kanceláře. Najdete tu stopy tvrze, třicetileté války i konfiskace majetku po stavovském povstání.

Zajímavý je i původ stavby. Postavil ji stavitel Jakub Schwarz z Ústí nad Labem. V roce 1841 ji za opata Salesia Krügnera rozšířili a barokní sloh přitom zachovali.

Škrle se dobře spojí s výletem po okolních zámcích. Nejbližší, Bílence, leží jen 2,2 km daleko. Hodí se tedy pro cyklisty, řidiče i rodiny, které chtějí v jednom dni projet několik zámků.

Zámek je jednopatrová budova na půdorysu písmene L. Původní průčelí mělo pět okenních os. Později ho symetricky prodloužili o další čtyři, po dvou na každé straně. Nad vstupem uvidíte opatský znak a letopočet 1730.

Uvnitř mají místnosti v přízemí valené klenby. Patro má ploché stropy. Hospodářská stavení, která k zámku dříve patřila, se nedochovala.

Dějiny místa sahají hlouběji než barokní budova. Stála tu tvrz, o jejímž vzniku se neví nic přesného. První písemná zmínka pochází z roku 1621. Tehdy ji zkonfiskovali Bohuslavu z Michalovic za účast na stavovském povstání a vrátili klášteru. Tvrz zanikla za třicetileté války. Zámek pak nechal vystavět osecký opat Březina jako letní sídlo.

Klášter zámek vlastnil až do roku 1875. Pak ho koupila obec a zřídila v něm školu a kanceláře. Škola skončila ve dvacátých letech 20. století. Do roku 1960 budovu používal místní národní výbor pro kanceláře a byty.

Ve druhé polovině 20. století zámek chátral. V osmdesátých letech opravili interiéry. Fasády a okna přišly na řadu až v roce 1999.