Zámek Plánice: bývalá tvrz v okrese Klatovy

Plánice se hodí, když vás zajímají dějiny šlechtických panství v Plzeňském kraji. Zámek stojí na místě renesanční tvrze, kterou po roce 1556 nechal postavit Vilém ze Šternberka. Později z ní vzniklo barokní sídlo.

Zaujme vás hlavně příběh majitelů. Panství patřilo Šternberkům, potom Martinicům a od roku 1790 Wallisům. Jejich potomkům zůstalo až do roku 1918. Tehdy statek koupila Marie Anna Schaffgotschová a její rodině patřil do roku 1945.

Místo ocení lidé, kteří rádi čtou architekturu. Neuvidíte jen hlavní budovu s mansardovou střechou, ale i hospodářské zázemí: bývalý pivovar, sýpku, stodolu a ohradní zeď s bránou. Je to ukázka toho, jak velké panské sídlo fungovalo jako celek.

Hodí se pro výletníky, kteří objíždějí menší zámky v okolí Plánice. V okruhu deseti kilometrů jich je několik.

Zámek leží ve městě Plánice. Jeho jádrem je jednopatrová dvoukřídlá budova s mansardovou střechou. Nese číslo popisné 181.

Původně tu stála renesanční tvrz. Vilém ze Šternberka ji nechal postavit po roce 1556, když od otce Adama dostal městečko do správy. Někdy na počátku osmnáctého století ji přestavěli na barokní zámek. Samostatné panství se od Zelené hory definitivně oddělilo roku 1638, kdy Plánici získal Jaroslav Bořita z Martinic.

K areálu patří víc než hlavní budova. Je tu administrativní budova čp. 1 s přilehlou hospodářskou budovou, domy čp. 240, 241 a 257, stodola, bývalý pivovar čp. 179, sýpka a ohradní zeď s bránou. Při procházce kolem poznáte, že panství bylo i hospodářským podnikem.

V budově zámku byly ve druhé polovině dvacátého století zřízeny byty a kanceláře Jednotného zemědělského družstva Úslava. Je to další vrstva jeho dějin po šlechtických majitelích.

Ve vstupu nejsou žádné údaje o otevírací době ani prohlídkách. Než pojedete, ověřte si, zda je možné areál navštívit zblízka.