Zámek Osov u Hostomic: pozdně barokní sídlo Kouniců

Osov je ukázka typického pozdně barokního zámku. Právě proto je celý areál chráněn jako kulturní památka. Tvoří ho hlavní budova, špýchar, torzo ohradní zdi a pozemky, které zeď vymezuje.

Zajímavý je hlavně příběh místa. Zámek vyrostl na místě starší tvrze. První zmínka o panském sídle v Osově pochází ze smlouvy z roku 1504. Pak se majitelé často střídali. Nakonec panství získali Kounicové a po nich Schwarzenbergové z orlické větve.

Pojeďte sem, pokud vás baví dějiny šlechtických rodů a proměny panství. Hodí se také těm, kdo rádi poznávají architekturu osmnáctého století. Zámek můžete spojit s dalšími v okolí. Nejblíž je Všeradice, 3,6 km daleko. Do Koněpruských jeskyní je to 7,7 km.

Před cestou si ověřte, zda je zámek přístupný. Ve vstupních údajích o tom nic nemáme.

Zámek stojí uprostřed vesnice Osov. Hlavní budovu nechal v letech 1728–1737 postavit Jan Adolf z Kounic. Starou tvrz kvůli tomu nechal zbořit. Stavba je pozdně barokní. Rokokové štukatury přibyly při úpravách koncem osmnáctého století.

Kromě zámku uvidíte špýchar a torzo ohradní zdi. Ta vymezovala pozemky areálu.

Při procházce si můžete připomenout, kdo tu žil. Za Kouniců vzniklo panství o dvanácti vesnicích. Od roku 1840 patřilo orlické větvi Schwarzenbergů. Hlavním sídlem rodiny byl Orlík, v Osově ale také pobývala. Karel IV. Schwarzenberg tu v letech 1895 až 1904 osobně spravoval panství. Jeho syn Karel V. zavedl roku 1913 na panství jako výlučný úřední jazyk češtinu.

Zajímavá je i novější doba. Roku 1930 zámek koupil podnikatel Václav Palivec. Nechal vybudovat nový hlavní vchod na západní straně, místo dosavadního východního. Zavedl také ústřední topení, elektřinu a vodovod. Ve třicátých letech dvacátého století se zámek stal kulturním centrem.

K zámeckému personálu v sedmnáctém století patřil kuchař, zahradník, dvorní malíř, kaplan i dvorní šašek.