Zámek Nižbor: hrad s expozicí o Keltech u Berouna

Nižbor je kulturní památka, která prošla velkou částí českých dějin. Hrad založil Přemysl Otakar II. Králové ho drželi až do roku 1601. Pak ho vlastnily rody Šternberků, Kolovratů, Schwarzenbergů, Valdštejnů a Fürstenberků.

Stavba stojí na výrazné ostrožně nad řekou, kterou dnes znáte jako Berounku. Dříve se jmenovala Mže. Podle ní dostal hrad první jméno, Miesenburg.

Zajeďte sem, pokud vás zajímají Keltové. Od roku 2004 tu funguje multimediální expozice s Informačním centrem keltské kultury. Hodí se školním třídám i rodinám, které chtějí historii vidět, ne jen číst.

Potěší i milovníky architektury. Příběh budovy sahá od středověkého hradu přes renesanční úpravy až k barokní přestavbě.

Zámek má i dobrý konec. Zdevastovanou budovu koupila v roce 1997 obec Nižbor a nechala ji opravit.

Přijdete k bývalému královskému hradu, který se časem proměnil v zámek. Založil ho ve třináctém století Přemysl Otakar II. V roce 1265 tu vydal listinu o založení města Poličky a zřídil zde úřad Podbrdského kraje. Václav II. měl Nižbor v oblibě. Nechal ho rozšířit a lépe opevnit.

Uvnitř se zaměřte na stálou expozici o životě Keltů. Dozvíte se o jejich řemeslech, bozích i válkách. Expozice je multimediální, takže nejde jen o vitríny. Patří k ní Informační centrum keltské kultury.

Budova vypráví i vlastní příběh. Renesanční úpravy zahájil roku 1601 Konrád Šanovec ze Šanova a velmi se při nich zadlužil. Barokní podobu zámku dal později Jan Josef Valdštejn. V prvním patře zřídili Fürstenberkové knihovnu kněžny Leontýny. Měla pět tisíc svazků.

V dějinách zámku se objevují i husité. Roku 1425 hrad dobyl oddíl 120 mužů pod velením Otíka Lauta z Hlažovic. Vzápětí je porazilo vojsko Aleše ze Šternberka a Hanuše z Kolovrat.

Ve 20. století sloužily místnosti od konce čtyřicátých let jako byty. V roce 1971 dostal zámek novou střechu. Po koupi obcí následovala rekonstrukce za 14 milionů Kč z prostředků kraje. Výsledkem je dnešní expozice.