Zámek Nelahozeves: renesanční sídlo nad Vltavou

Zámek Nelahozeves patří mezi nejvýznamnější pozdně renesanční stavby v Čechách. Stojí na vyvýšené skále nad Vltavou a je běžně přístupný veřejnosti.

Zajímavý je ze dvou důvodů. První je architektura s italskými vzory. Spolu se zámkem v Kaceřově na severním Plzeňsku patří k prvním ohlasům Andrey Palladia v Čechách. Druhým důvodem jsou sbírky. Uvidíte rodovou Lobkowiczkou sbírku umění a také někdejší soukromou knihovnu Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic ze 16. století.

Zámek osloví milovníky dějin umění a architektury. Ocení ho i ti, kdo mají rádi knihy a příběhy učenců. Hodí se také na výlet z Prahy, protože je od ní vzdálený přibližně 25 km. Majitelem je dnes William Lobkowicz.

Otevírací dobu a vstupné hledejte na webu zámku: https://cs.lobkowicz.cz/nelahozeves

Zámek začal stavět roku 1553 Florián Gryspek z Gryspachu, poradce krále Ferdinanda I. Panství získal v roce 1544. Chtěl tu mít reprezentativní sídlo moderního šlechtice, inspirované italskou renesancí a humanismem. Tomu odpovídá monumentální tříkřídlá budova.

Gryspek tu shromažďoval sbírky. Měl knihovnu, klenotnici i obrazárnu s díly převážně vlámských mistrů. Vlastnil prý také originální portrét Jana Žižky. Sám tu napsal „Selský řád“ a „Instrukce pro úředníky“. Zemřel tu 29. března 1588.

Zámek býval kulturním centrem. Scházeli se tu učenci a básníci. Matyáš Kolín tu po odchodu z Karlovy univerzity soukromě přednášel. Setkávali se v sále zvaném ráj. Tak se jmenoval do 19. století. Ve 20. století ho z neznalosti nazývali „rytířským sálem“.

Po Gryspkovi zdědil zámek nejmladší syn Blažej. Dokončil východní křídlo s arkádovým dvorem. Uvidíte tam dva erbovní štíty jeho a jeho manželky Ofky z Bubna. Letopočty nad portálem z let 1613 a 1614 dokládají konec stavebních prací.

Blažej zemřel v prosinci 1620, měsíc po Bílé hoře. Zámek pak zatížily vysoké dluhy a Ofka ho předala dceři Veronice.