Zámek Nasavrky: renesanční sgrafita a Keltové

Nasavrky jsou dobrá zastávka, pokud máte rádi malá města s jasným středem. Zámek, kostel i městský úřad stojí kolem náměstí. Všechno obejdete pěšky.

Zámek zaujme fasádou. Je zdobená psaníčkovými sgrafity. Rekonstrukce skončila v roce 1999 restaurováním sgrafita, vstupního portálu a ostění oken. Nad vchodem si všimněte masky připomínající divého muže.

Zajímavý je i příběh budovy. Byla panským sídlem a letním sídlem Auerspergů. Později tu sídlil okresní soud a berní úřad, pak charitní domov, prodejna zeleniny nebo sběrna mléka. Dnes slouží kultuře.

Hodí se pro milovníky architektury a pro všechny, které zajímají Keltové. V prvním patře je totiž expozice „Po stopách Keltů“. V přízemí je informační centrum, takže tu pěší a cyklisté zjistí, co dál.

Nedaleko roste sad jedlých kaštanů, který založil Jan Adam Auersperg.

Zámek stojí na hraně terénní terasy. Hlavní západní průčelí míří na náměstí. Na východní a severní straně klesá svah se zahradou.

Budova má dvě patra a nepravidelný půdorys připomínající písmeno T. Na východních nárožích hlavního křídla stojí šestiboké věžičky. Mezi nimi vybíhá ke svahu krátké křídlo, přistavěné po roce 1610. Střecha je sedlová valbová.

Zvenku si prohlédněte bosovaný obdélný portál. Nahoře ho zdobí ornamentální vlys s maskou. Uvnitř vás v klenutém přízemí přivítá vstupní hala s ornamentem hřebínků.

V přízemí je informační centrum. V prvním patře najdete stálou expozici „Po stopách Keltů“. Prostory se využívají také pro výstavy, hudební večery, svatby a další společenské akce.

Před návštěvou se projděte po okolí. Asi 100 m severně od zámku je přírodní památka Kaštanka. Je to sad kaštanovníků setých, které plodí jedlé kaštany. Založil ho Jan Adam Auersperg roku 1776.

Naproti hlavnímu průčelí stojí původně gotický kostel svatého Jiljí z konce 13. století. Po požáru v roce 1740 byl zbarokizován. Pod zámkem jsou zasypaná sklepení, která nejsou přístupná. Pověst o nich vypráví, že odtud vede podzemní chodba ke zřícenině hradu Strádov.