Mšecký zámek: renesance a baroko v okrese Rakovník

Mšecký zámek je dobrá zastávka pro ty, kdo rádi čtou v architektuře dějiny. Na jednom místě se potkává středověká tvrz, renesanční sídlo a barokní přestavba. Dříve se zámku říkalo Kornhauz.

Příběh je pestrý. Majiteli byli Kolovratové, Štampachové ze Štampachu a od roku 1662 Schwarzenberkové. Jan Jindřich Štampach na zámku hostil Fridricha Falckého a po stavovském povstání přišel o majetek.

Hodí se pro milovníky památek, pro zájemce o historii šlechtických rodů a pro ty, kdo hledají klidnější cíl mimo velká města. Dobře se spojí s dalšími zámky, hrady a muzei v okolí.

Počítejte s tím, že středověký hrad se nedochoval. Žádné viditelné zbytky tu nejsou. Pozornost si proto zaslouží hlavně samotný zámek, jeho průčelí a nádvoří.

Uvidíte stavbu o třech křídlech. Nádvoří uzavírá barokní zeď s pilastry a slepými arkádami. Vstupní průčelí zdůrazňuje plochý rizalit s portálem. Okna na této straně mají kamenná ostění a štukové klenáky.

Renesanční zámek býval jiný. Měl čtyři křídla s pavlačemi kolem dvora. Dovnitř se vjíždělo věžovou branou. Fasády zdobily obrazy zvěře, nápisy a snad i sgrafita. Dnešní podobu určila až barokní přestavba.

Nový zámek nechal v roce 1613 postavit Matyáš Štampach ze Štampachu, hejtman Slánského kraje a císařský rada. Potřeboval reprezentativní sídlo. Stavbu řídil stavitel Fortini. V zámku byla kaple, knihovna, archiv a sbírky zbraní i předmětů z cest po Evropě. K sídlu patřil také letohrádek s nově založenou oborou.

Po roce 1662 koupili panství Schwarzenberkové. Zámek byl ve špatném stavu, proto se od roku 1675 přestavoval podle projektu Dominika Spinetty. Další úpravy vedl v letech 1721–1724 stavitel Pavel Ignác Bayer, později A. E. Martinelli. Stavební práce pokračovaly až do první třetiny devatenáctého století.

Po středověké tvrzi nezůstaly viditelné stopy. V roce 1935 se při výkopech našly zbytky zdiva a okrouhlé věže uprostřed nádvoří.