Zámek Mirošov v okrese Rokycany

Mirošov ukazuje, jak se panské sídlo proměňovalo v čase. Renesanční jádro, barokní křídlo i neorokokové interiéry patří k jednomu zámku.

Založil ho rod Gryspeků na konci šestnáctého století jako sídlo malého panství. Vratislavové z Mitrovic ho do roku 1723 rozšířili podle plánů plzeňského architekta Jakuba Augustona. Na konci devatenáctého století přišla další velká změna: Jan Fitz nechal zámek opravit a vybavit v neorokokovém stylu.

Majitelů se tu vystřídalo mnoho. Byli mezi nimi císařská komora, podnikatel Bethel Henry Strousberg, hrabě Josef Colloredo-Mansfeld i těžařská společnost.

Hodí se hlavně:

• milovníkům historie a architektury,
• těm, kdo rádi sledují osudy šlechtických rodů,
• výletníkům, kteří objíždějí zámky a hrady v okolí Rokycan.

Zámek je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka. Aktuální informace k návštěvě hledejte na webu zámku.

Uvidíte zámek, který vznikl přestavbou starší stavby. Jeho jádro z konce šestnáctého století nejspíš postavil Ferdinand Gryspek z Gryspachu, který Mirošov zdědil v roce 1588. Dříve se za stavitele považoval jeho otec Florián, jenže ten tu sídlo podle dostupných informací nepotřeboval.

Nejvýraznější je barokní část. Jan Antonín Vratislav z Mitrovic byl roku 1701 povýšen na hraběte a stará tvrz mu přestala stačit. Plány svěřil Jakubu Augustonovi a do roku 1723 nechal tvrz rozšířit o výstavné barokní křídlo. Stavba ho ale zadlužila. Panství v roce 1726 koupila císařská komora za 226 tisíc zlatých. Zámek pak sloužil úředníkům, kteří spravovali mirošovský železářský podnik.

Další vrstvu přidal Jan Fitz, který řídil Mirošovské kamenouhelné těžařství. V letech 1893–1897 nechal zámek nákladně opravit a interiéry vybavit v neorokokovém stylu. Později se majitelé střídali: hrabě Bedřich Schönborn, poté Max Maendl a po něm jeho syn Josef.

Nejstarším panským sídlem v Mirošově byla ještě ve čtrnáctém století tvrz Dvorec. Zanikla v první čtvrtině patnáctého století.