Zámek Libčeves: zřícenina u Loun

Libčeves ukazuje, co se stane se zámkem, o který nikdo nepečuje. Z tvrze ze čtrnáctého století vzniklo renesanční a pak barokní sídlo. Dnes z něj zůstaly zdi bez střech.

Zajeďte sem, pokud máte rádi historii bez výkladu a bez davů. Zajímavé je číst z ruin půdorys: čtyřkřídlou stavbu s vnitřním dvorem. Hodí se také fotografům ruin a všem, kdo objíždějí zámky a hrady na Lounsku.

Místo má dlouhý příběh. První písemná zmínka o Libčevsi je z roku 1295. Panství patřilo šlechtickým rodům, mimo jiné Vřesovicům a později Lobkovicům. Od roku 1964 je zámek chráněn jako kulturní památka.

Počítejte s tím, že jde o zříceninu. Nečekejte upravené sály ani prohlídkový okruh. Obujte se pevně a zdi si prohlížejte s odstupem.

Libčeves můžete spojit s dalšími zámky a hrady v okolí. Nejbližší jsou jen několik kilometrů daleko.

Uvidíte rozsáhlý areál na návrší jižně od vesnice. Střechy chybí. Zůstaly obvodové zdi a obrysy křídel.

Nejstarší tvrz stála nejspíš poblíž kostela Stětí svatého Jana Křtitele. Později se panské sídlo přesunulo na návrší. Areál měl obdélný půdorys s vypouklými delšími stranami. Na kratších stranách stály palácové stavby, částečně podsklepené.

V době renesance přibylo na východě dvouprostorové křídlo s kuchyní. Severní palác dostal na vnější straně velkou přístavbu. Renesanční přestavbu nechala provést Kateřina z Doupova se synem Janem Vilémem Kostomlatským z Vřesovic.

Barokní úpravy daly zámku čtyřkřídlý půdorys. Nejdřív vzniklo celé východní křídlo, které pohltilo renesanční budovu s kuchyní. Později přibylo západní křídlo a uzavřelo vnitřní dvůr. Tuto přestavbu spojuje text s Kryštofem Ferdinandem z Lobkovic.

Vrchnost na zámku nesídlila, a proto ho několikrát upravovali pro hospodářský dvůr. Od šedesátých let dvacátého století se o budovy nikdo nestaral. Lidé z okolí je rozebírali na stavební materiál. Ještě na konci sedmdesátých let měly budovy střechy. Pak zanikly a z zámku se stala zřícenina.