Zámek Krásné Březno v Ústí nad Labem

Zámek Krásné Březno ukazuje, jak se jedno sídlo proměňovalo od 16. století. Najdete tu saskou renesanci i baroko. Starý zámek vznikl v letech 1597–1603, Nový zámek dostal dnešní barokní podobu v letech 1714–1724.

Příběh je dobře čitelný i z novějších dějin. Po roce 1945 byl zámek zestátněn. Od poloviny 20. století do roku 2002 v něm sídlilo výpočetní středisko Československých státních drah. V devadesátých letech stál opuštěný a ve velmi devastovaném stavu. Rozsáhlá obnova v letech 2009–2011 ho vrátila do užívání.

Zajeďte sem, pokud vás zajímají dějiny architektury a péče o památky. Potěší vás to, když rádi hledáte detaily. Třeba sluneční hodiny s vročením 1603 nebo renesanční oltář s alabastrovými reliéfy v kostele svatého Floriána.

Zámek je kulturní památka. Sídlí v něm Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem. Podmínky návštěvy si proto před cestou ověřte na webu města.

Jádrem areálu je Nový zámek. Je to pravidelná čtyřkřídlá budova kolem čtvercového nádvoří s válcovými věžicemi v rozích. Dnešní vzhled pochází z 18. století. Sklepy pod severním křídlem jsou ale starší, vznikly už v šedesátých letech 16. století.

Mezi Novým zámkem a kostelem leží západní křídlo. Je to nejstarší část celého komplexu. Na něm uvidíte sluneční hodiny s vročením 1603. K němu patří Starý zámek ve stylu saské renesance. V letech 1798–1805 ho upravili na byty panských úředníků.

Nádvoří Nového zámku je zastřešené. Slouží jako komunikační a výstavní prostor, takže ho projdete uvnitř budovy.

Vedle stojí goticko-renesanční kostel svatého Floriána. Původně to byla kaple Panny Marie, propojená se zámkem můstkem. Farním kostelem se stal roku 1897. Po restaurování v letech 2011–2013 se otevřel veřejnosti. Pozornost si říká ojedinělý renesanční oltář s alabastrovými reliéfy.

Z okolní barokní zahrady mnoho nezbylo. Velká část zanikla roku 1849 při stavbě železnice do Drážďan. Zbytek se změnil v anglický park a z něj zůstalo jen torzo.