Kladenský zámek v Zádušní ulici v Kladně

Kladenský zámek ukazuje, jak se jedno sídlo proměňovalo po staletí. Začínal jako gotická tvrz ze čtrnáctého století. Později z ní vznikl renesanční zámek a v první polovině osmnáctého století ho barokně přestavěli.

Na přestavbě se podílel Kilián Ignác Dientzenhofer. Pokud vás zajímá barokní architektura, máte důvod přijet.

Hodí se i těm, kdo rádi sledují příběhy šlechtických rodů. Zámek spojuje Kladenské z Kladna a po nich Žďárské ze Žďáru. Jiří Žďárský ze Žďáru dokončil renesanční zámek roku 1566.

Zámek je od roku 1967 chráněný jako kulturní památka. Leží přímo ve městě, takže ho snadno spojíte s dalšími místy v centru. Nejblíž je Kabinet fotografie v Galerii Kladenského zámku a o kousek dál Sládečkovo vlastivědné muzeum.

Aktuální informace k návštěvě hledejte na webu zámku.

Přicházíte do areálu v Zádušní ulici. Uvidíte zámek, jehož dnešní vzhled určila barokní přestavba z první poloviny osmnáctého století.

Původně tu ve čtrnáctém století stála gotická tvrz. Kladenští z Kladna měli ve městě tři sídla: Dolejší tvrz, Hořejší tvrz a Vlaškovu tvrz. Hořejší tvrz byla původním rodovým sídlem a poprvé se připomíná roku 1453 za Přecha z Kladna. Stála v zámecké zahradě. Gotické sklepy se tam dochovaly asi dvacet metrů západně od zámku.

Po vymření kladenské větve rodu zdědili majetek Žďárští ze Žďáru. Jiří Žďárský ze Žďáru nechal starou tvrz přestavět na renesanční zámek. Stavba běžela od čtyřicátých do šedesátých let šestnáctého století a dokončena byla roku 1566.

Historie nebyla klidná. Roku 1619 sem uložili archiv ostrovského kláštera, aby byl v bezpečí. Už 7. listopadu 1620 ale městečko se zámkem vydrancoval oddíl polských kozáků a žoldnéřů mířících k bitvě na Bílé hoře. Archiv byl zničen.

Zámek pak opravili, jenže majitelé na něm bydleli jen občas. Po zbytek sedmnáctého století proto chátral. Změnu přinesla až barokní přestavba, na které se podílel Kilián Ignác Dientzenhofer.

Zámek má vlastní web, kde najdete aktuální informace.