Zámek Hřebečníky: barokní zámek na místě tvrze

Hřebečníky nejsou velkolepé panské sídlo. Jsou to ukázka toho, jak žilo drobné šlechtické panství. Dobře se tu čte příběh jedné vsi a jedné tvrze.

První písemná zmínka o tvrzi je z roku 1542. Vesnice je doložená už koncem čtrnáctého století. Za tu dobu se tu vystřídali Týřovští z Ensidle, Hrobčičtí z Hrobčic i Nosticové. Z tvrze se stal barokní zámek. Ve druhé polovině dvacátého století areál využívalo jednotné zemědělské družstvo. I tahle vrstva patří k jeho historii.

Zámek ocení hlavně lidé, které zajímají dějiny šlechtických rodů a proměny venkovských sídel. Hodí se i pro ty, kdo na výletě propojují víc zámků za sebou. V okolí jich je několik, nejbližší jsou Slabce, Skřivaň a zámek Zvíkovec. Budovy bývalého zámeckého dvora mají status kulturní památky.

Zámek stojí uprostřed vsi Hřebečníky. Dnešní podobu mu dala barokní přestavba. Provedl ji František Antonín Nostic-Rieneck a nahradil jí zchátralou starší tvrz.

Tvrz měla jinou tvář. Popis z roku 1628 zmiňuje patrové obytné stavení, kuchyni s vinným sklepem a dvůr s ratejnami, chlévy, kůlnami, dvěma stodolami a sýpkami. Šlo tedy o hospodářské sídlo, ne o reprezentační palác. Ve vsi založil Jindřich Týřovský z Ensidle také pivovar.

Příběh místa nebyl klidný. Tvrz byla jednou zkonfiskována kvůli nezaplaceným daním. Dlouho se o ni vedl spor, který skončil až v roce 1556. Roku 1602 se tu odehrál souboj, při kterém Zdislav Hrobčický z Hrobčic zabil Jindřicha Sekerku ze Sedčic. Později bývala tvrz neobydlená a chátrala.

V roce 1874 Nosticové panství prodali manželům Brandejsovým za 200 000 zlatých. Pak ho získali Josef König a Maximilián Egon Fürstenberg.

V druhé polovině dvacátého století areál patřil zemědělskému družstvu. Ve dvoře vzniklo několik provozních zařízení: podzemní nádrže, pumpa, váha a pásový dopravník. Právě budovy bývalého zámeckého dvora dnes chrání památková ochrana. Při návštěvě tak uvidíte spojení šlechtického sídla a venkovského hospodářského zázemí.