Zámek Hluboš u Příbramě: letní sídlo T. G. Masaryka

Hluboš je zajímavý tím, že se na něm potkává několik století českých dějin. První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1502. Ve vsi ale sídlil už vladyka Zbraslav z Hluboše, který zemřel roku 1415. Majitelé se střídali od drobné šlechty přes Hochberky z Hennersdorfu až po Oettingen-Wallersteiny.

Nejznámější kapitolou jsou roky 1920 a 1921. Zámek tehdy sloužil jako letní sídlo prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Prezidentská kancelář ho pronajala od knížete Oettingena za 4 000 Kč.

Zámek je kulturní památka. Hodí se těm, koho zajímá první republika, proměny šlechtických sídel nebo zámecké parky. Pozoruhodný je i osud budovy po roce 1948. Byla tu politická škola, kasárna, ubytovna pro dělníky uranových dolů a učiliště s internátem.

Před cestou si na webu zámku ověřte, kdy je otevřeno. Návštěvní dobu ve vstupních údajích nemáme.

Uvidíte pozdně barokní zámek, který vznikl přestavbou staré tvrze. Přestavbu nechali provést Hochbergové z Hennersdorfu, kteří panství získali roku 1741. Budova má i pozdější vrstvy. Kolem roku 1872 ji rozšířili a upravili v pseudorenesančním duchu. Kníže Karel Bedřich I. Oettingen-Wallerstein pak v 70. letech 19. století nechal zámek přestavět neobarokně.

K areálu patří kaple sv. Kříže a zimní zahrada. Ta nahradila starší barokní skleníky. Zimní zahradu mezi východním křídlem a kaplí později, za Josefa Kolaříka, přestavěli do dnešní podoby. Kolařík zámek koupil roku 1926. Jeho rodina ho s velkostatkem vlastnila do znárodnění v roce 1948.

Zámek obklopuje park v krajinářském pojetí. Vznikl při úpravách okolí v 19. století. Původní francouzská zahrada z dob Hochbergů, včetně botanické zahrady a arboreta, tehdy zanikla. Z té doby pochází také současná podoba správcovského domu a koníren. Hlavní cestu z Jinců na Příbram vedli východně od zámku.

Po roce 1989 dostali majetek v restituci potomci Josefa Kolaříka. Postupně ho opravovali. Oficiální web zámku najdete na chateaumasaryk.cz.