Zámek Doudleby nad Orlicí: renesanční sgrafita

Doudleby ukazují, jak málo stačilo, aby zámek zmizel. V 50. letech na něj byl vypsán demoliční výměr. Komise ale při obhlídce objevila pod novější omítkou původní, dobře zachovanou sgrafitovou výzdobu. Změnila názor a prosadila zachování i rekonstrukci.

Dnes je zámek kulturní památkou. Sgrafito tu nezdobí jen průčelí. Pokrývá také zdi nádvoří a komíny, a proto je stavba mezi renesančními zámky výjimečná.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá architektura, dějiny šlechtických rodů nebo renesanční výzdoba. Zámek po celou dobu, kromě období komunistického režimu, patřil rodu Bubnů z Litic.

Vyplatí se i filmovým fanouškům. Natáčel se tu snímek Bathory z roku 2008. Dále Stáří není pro sraby a Krakonošovo tajemství, oba z roku 2022. Děti, které rády zkoumají detaily, tu také najdou co objevovat.

Zámek stojí v obci Doudleby nad Orlicí. Nechal ho postavit Mikuláš z Bubna v letech 1588–1590 jako jednoduchý lovecký zámek. Sloužil zároveň jako letní sídlo. Stavěli ho severoitalští mistři.

Budovy mají jedno patro a tvoří uzavřenou čtyřkřídlou dispozici kolem nádvoří. Vstup zdůrazňuje pozdně renesanční portál v rizalitu, který není zcela v ose. Nad ním uvidíte barokní volutový štít a šestibokou věžičku s cibulovou bání. Menší rizalit najdete i na protější straně.

Na fasádách vás zaujme bohatá ornamentální sgrafitová výzdoba. Nádvořím obíhá renesanční arkáda na toskánských sloupech. Je nezvyklá tím, že vede jen v přízemí. Arkády i vstupní portál pocházejí z doby kolem roku 1630, za Jindřicha Jana z Bubna.

Uvnitř se dochovala řada místností s bohatou raně barokní štukatérskou a malířskou výzdobou. Úpravy interiérů proběhly také v letech 1670–90 za Františka Adama z Bubna. Ve velkém sále si všimněte raně barokních kachlových kamen z roku 1690.

Na zámek se po sametové revoluci vrátili potomci původních majitelů. Dnes patří Barboře Tomáškové. Aktuální podobu prohlídek a otevírací dobu najdete na webu zámku.