Zámek Dlouhá Ves – zaniklé sídlo na Klatovsku

Dlouhá Ves není místo pro ty, kdo čekají prohlídkový okruh. Zámek zanikl. Hodí se pro každého, koho zajímají dějiny šlechtických sídel a to, jak panství střídala jedna rodina za druhou.

Příběh začíná tvrzí z roku 1290 a končí stržením zbytků kolem roku 1949. Mezi tím tu vládli vladykové, rytíři, hrabata a od roku 1800 Schwarzenbergové. Kdo rád čte o českých rodech a o osudech venkovských zámků, najde tu dlouhou řadu jmen.

Dlouhou Ves můžete zařadit jako krátkou historickou zastávku na výletě po Klatovsku. V okolí leží další zámky, hrady, muzeum i rozhledny, takže se dá spojit s dalším programem.

Vezměte s sebou zvědavost a vědomí, že stavbu už neuvidíte. Místo je zajímavé hlavně tím, co se tu odehrálo.

Zámek už ve vsi nestojí, proto si ho musíte představit podle popisu. Šlo o jednopatrovou budovu se dvěma křídly spojenými v pravém úhlu. Na severovýchodním křídle býval renesanční štít, který připomínal starší tvrz. Z chodby v patře se vstupovalo na oratoř kaple svatého Kříže, postavené roku 1732.

Právě tehdy nechali Schumanové původní tvrz přestavět na zámek. Tvrz je poprvé zmíněna roku 1290, kdy ji vlastnil vladyka Blajislav z Dlouhé Vsi. Později patřila mimo jiné pánům z Čejkov, kteří ji drželi do roku 1589. Když ji roku 1652 kupovala Izabela Markéta Hýzralová ze Slahausenu, patřilo k ní rytířské sídlo, dvůr, pivovar a tři vesnice.

Schumanům statek zůstal do roku 1785. Tehdy ho zadlužený koupil Michael Lazari. Už roku 1787 skončil v dražbě a získal ho Josef Enis z Atteru. Od roku 1800 do roku 1930 patřil Schwarzenbergům.

Krátce po roce 1930 neudržovaný zámek vyhořel. Zbytky stavby byly stržené kolem roku 1949. V šedesátých letech 20. století zmizela také stodola z roku 1718 a na začátku osmdesátých let barokní kaple.