Zámek Dlažkovice u Třebenic

Dlažkovice ukazují, jak se z malé tvrze stal barokní zámek a jak se pak dál proměňoval. Na místě starší tvrze vyrostl okolo roku 1673 zámek. Dnešní podobu mu dala přestavba v letech 1713–1717.

Zajímavý je i příběh majitelů. Vystřídali se tu Putzové z Adlersthurnu, hrabata Hatzfeldové a později Schönbornové. Za Hatzfeldů se v okolí ve velkém těžily pyropy.

Zámek osloví hlavně ty, kdo se zajímají o architekturu a památky. Budova stojí ve svahu, a proto má každé průčelí jinou výšku. Uvidíte barokní stavbu s pozdějšími empírovými a rokokovými prvky.

Počítejte s tím, že od roku 1952 je v zámku dětský domov. Berte ho proto jako zastávku na okruhu po zámcích, hradech a muzeu granátu v okolí a prohlédněte si ho s ohledem na lidi, kteří tu žijí.

Zámek stojí ve vesnici Dlažkovice na svahu. Kvůli tomu vypadá z každé strany jinak. Hlavní severní průčelí má jedno až dvě patra. Zahradní průčelí je výrazně vyšší a má dvě až čtyři patra.

Podélnou budovu zdůrazňují dva mohutné boční rizality. Vystupují před hlavní i zahradní stranu. Ve východním rizalitu si všimněte portálu s diagonálními pilastry a s balkonem. Nad balkonem je štukový znak.

Před zahradní stranu vystupuje čtyřpatrový rizalit. Vysoké pilastry v něm opticky spojují vždy dvě patra. Obdélná okna zdobí rokokové supraporty a podokenní pole. K zámku patří také sala terrena, tedy zahradní sál, se zrcadlovou klenbou s lunetami.

Za přestavbou zámku okolo roku 1673 stál litoměřický architekt Giulio Broggio. Rozšíření v letech 1713–1717 provedl stavitel Octavio Broggio. Po roce 1796 nechal Hugo Damián Ervín ze Schönbornu zbourat hospodářské zázemí a založil na jeho místě anglický park. Zahradní průčelí se tehdy rozšířilo v empírovém slohu.

Interiéry ani prohlídky ve vstupních datech nejsou, proto s nimi nepočítejte. Zámek slouží jako dětský domov, takže jde hlavně o prohlídku zvenku.