Zámek Chyše v Karlovarském kraji

Zámek Chyše vznikl přestavbou hradu. Sídlo na tomto místě se poprvé připomíná v letech 1169–1192 jako vladycké sídlo a ves.

Dnešní podobu mu dala úprava z let 1856–1858. Provedl ji pražský architekt Ignác Ullmann pro Prokopa Lažanského. Zvolil styl tehdy moderní tudorovské gotiky.

Zajeďte sem, pokud vás zajímají osudy šlechtických rodů. V Chyších se vystřídali Odolenovicové, páni z Gutštejna, Michnové z Vacínova, Kolovratové a nakonec Lažanští. Příběh Bohuchvala Berky z Dubé připomíná stavovské povstání. Po bitvě na Bílé hoře uprchl ze země a jeho majetek byl zkonfiskován.

Hodí se i pro ty, kdo chtějí k prohlídce památky přidat procházku. K zámku patří park založený už v 17. století. Součástí areálu je také pivovar.

Zámek je kulturní památka. Aktuální informace o návštěvě hledejte na webu zámku.

Uvidíte zámek, který vyrostl z původního hradu. Jeho vzhled dnes nese rukopis Ignáce Ullmanna a tudorovské gotiky z poloviny 19. století. Starší vrstvy ale z příběhu nezmizely. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1473. Burian z Gutštejna pak nechal neobyvatelný hrad obnovit a v roce 1487 založil karmelitánský klášter.

Renesanční zámek tu postavil Mikuláš Popel z Lobkovic. Barokní přestavbu zadala Anna Ludmila Kolovratová-Krakovská. Nechala také postavit kostel Zvěstování Panny Marie s rodinnou hrobkou. Stojí za městem na kopci.

K zámku patří park, který vznikl už v 17. století. Je to místo, kde si můžete projít areál i jeho okolí. Součástí zámeckého celku je i pivovar.

Zajímavá je divadelní kapitola. Leopold II. Lažanský v mládí rád hrál divadlo. V letech 1879–1880 provozoval na zámku veřejnosti přístupné Hraběcí zámecké divadlo. Pro jeho členy dokonce vydal Služební řád.

Lažanští drželi Chyše do roku 1945. Tehdy byl velkostatek podle Benešových dekretů zestátněn. Po válce přešel zámek do vlastnictví státu.