Zámek Chlumín jižně od Mělníka

Chlumín je místo pro ty, kdo rádi sledují proměny šlechtických sídel. Zámek prošel rukama mnoha rodů a během staletí změnil účel. Nejdřív byl panským sídlem, pak sloužil škole a farnímu úřadu. Dnes je v hlavní budově depozitář Uměleckoprůmyslového muzea.

Historii poznáte z architektury. Zámek stojí na místě tvrze, kterou ve čtrnáctém století vlastnili pražští Velflové. Později přišla renesanční stavba a v sedmnáctém století barokní přestavba. Na některých oknech zůstala původní renesanční ostění.

Zastavte se tu, pokud jedete kolem Mělníka a chcete vidět zámek stranou hlavních tras. Hodí se pro milovníky architektury a dějin. Dobře se dá spojit s dalšími zámky v okolí.

Budova slouží muzeu jako depozitář. Informace o prohlídkách ve vstupních datech nemáme, proto si možnost vstupu zjistěte předem.

Uvidíte dvoupatrovou zámeckou budovu s přibližně obdélníkovým půdorysem. Vystupuje z něj řada rizalitů, tedy předsazených částí průčelí. Při barokní přestavbě dostala budova nová okna v přízemí a prvním patře. Starším oknům ale zůstala renesanční ostění.

Vstupní rizalit ukrývá dvouramenné schodiště. Zaklenuté je kombinací valené klenby s lunetami a plackových kleneb. Přízemní místnosti mají valené a křížové hřebínkové klenby. V jedné z nich bývaly rokokové nástěnné malby. Před rokem 1984 se z původního zařízení dochovaly jen dveře s rokokovými figurálními malbami.

K chráněnému areálu patří i hospodářská budova čp. 54 s průjezdem. Součástí jsou také pozemky dvora a fragment ohradní zdi.

Příběh místa sledujte i přes jména majitelů. Žili tu Kyšperští z Vřesovic a Údrčtí z Údrče, kteří zámek barokně přestavěli. Na začátku devatenáctého století patřil Chotkům z Chotkova. Ti nechali roku 1802 budovu upravit pro farní úřad a školu. Škola tu fungovala do výstavby nové budovy na začátku dvacátého století. Po druhé světové válce zámek sloužil k bydlení a hospodářským účelům, později dostal roli depozitáře muzea.