Zámek Bukovec: barokní stavba v Plzeňském kraji

Bukovec je zastávka pro ty, kdo rádi sledují, jak se z tvrze stal zámek. Základ budovy je středověký. Dnešní podobu dala stavbě barokní přestavba v roce 1771.

Příběh místa je pestrý. Za stavitele tvrze jsou označováni bratři Dobrohost a Mutina z Bukovce. Později ji držela řada majitelů, mimo jiné páni z Velhartic a Lobkowiczové. Zámek ale nezůstal hlavním sídlem panství. Správní funkci převzal zámek Čečovice a panským sídlem byl zámek v Horšovském Týně. Bukovec proto začal sloužit jako fara.

Hodí se pro milovníky památek a historie, kteří chtějí poznat méně obvyklou stavbu. Zaujmou je hlavně sklepení s původními středověkými prvky.

Je to také dobrý bod pro delší výlet. V okolí leží další zámky, hrad i rozhledna, takže se dá jeden den spojit víc zastavení.

Zámek tvoří dominantu obce Bukovec. Německy se mu říkalo Mogolzen. Uvidíte obdélnou jednopatrovou budovu v barokním stylu. Působí střídmě a o to lépe vynikne její role mezi okolní zástavbou.

Při prohlídce si připomeňte, jak dlouhý vývoj za stavbou stojí. Na jejím místě stála středověká tvrz, spojovaná s rokem 1177. Přestavba v roce 1771 jí dala barokní podobu. Pak se změnilo i využití. Zámek začal sloužit jako fara, protože správní roli převzal zámek Čečovice a panské sídlo bylo v Horšovském Týně.

Nejcennější částí jsou sklepení. Zachovala si původní středověké prvky, tedy stopy po starší tvrzi, na které zámek vyrostl.

Majitelé se střídali. Po bratrech Dobrohostovi a Mutinovi z Bukovce přišli mimo jiné páni z Velhartic a Lobkowiczové. Znát je jména i souvislosti, budete mít při pohledu na fasádu větší představu o tom, kolik epoch se v jednom místě potkalo.

Zámek je kulturní památka. Než vyrazíte, zjistěte si, zda je možné vstoupit dovnitř. Ve vstupních údajích o tom nic není. I zvenku ale uvidíte stavbu, která v obci dodnes udává tón.