Bosyně – tvrz přestavěná na zámek u Vysoké

Bosyně není okázalé sídlo šlechty. Je to bývalá tvrz a zemědělský statek, na kterém se dobře čte historie středních Čech. Panské sídlo tu stálo už ve čtrnáctém století. Tvrz se poprvé připomíná roku 1408, kdy na ní sídlil Jan Homut.

Později patřila k větším panstvím a chátrala. Za Lobkoviců ji obnovili a Pachtové z Rájova ji nechali přestavět v barokním slohu. Z tvrze se tak stal zámek.

Místo ocení lidé, které zajímají méně známé památky a proměny staveb v čase. Hodí se i těm, kdo rádi sledují, jak se u venkovského sídla mísí obytná budova s hospodářským zázemím. Celý areál je od roku 1966 chráněn jako kulturní památka. Chráněná je nejen hlavní budova, ale i chlévy, stodola a zbytky ohradní zdi.

Bosyně se dobře spojí s výletem po okolí. Nedaleko jsou oba Kokořínové, hrádek Harasov i jeskyně Klemperka a Klácelka. Vezměte si pohodlnou obuv a zájem o detaily starých staveb.

Hlavní budova zámku je jednopatrová a má obdélníkový půdorys. V přízemí je velký sál s povalovým stropem.

K areálu patří také hospodářské stavby. Uvidíte chlévy a dlouhou přízemní stodolu. Pozemky obklopují zbytky ohradní zdi. Všechny budovy stojí kolem nepravidelného dvora. Nečekejte proto přísně souměrný zámecký komplex. Spíš vás čeká uspořádání statku, které slouželo hospodaření.

Dobře to odpovídá příběhu místa. Ve čtrnáctém století byla vesnice rozdělena mezi několik majitelů a tvrz drželi Homutové. Roku 1575 prodal Jiří Homut část vesnice i s tvrzí Jiřímu Kaplířovi ze Sulevic. Roku 1587 statek koupil Albrecht Pětipeský. Pětipeští z Chyš připojili Bosyni k byšickému panství a nepotřebná tvrz chátrala.

Po stavovském povstání byl majetek Václava Felixe Pětipeského zkonfiskován. Byšické panství pak roku 1623 koupila Polyxena z Lobkovic. Lobkovicové tvrz nejspíš obnovili. Roku 1669 statek získal Daniel Pachta z Rájova. Pachtům patřil do roku 1845, kdy ho získal hrabě Fridrich Deym. Ve druhé polovině dvacátého století areál využíval státní statek.