Zámek Boreč u Velemína

Boreč je zámek, na kterém je dobře vidět, co s budovou udělají staletí. Gotická tvrz, renesanční přestavba, barokní podoba, správa statku a roky bez údržby. Všechno to tu zanechalo stopy.

První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1483. Potom se tu vystřídala dlouhá řada šlechtických majitelů. Barokní tvář zámku vznikla v osmnáctém století, když ho nechal přestavět František Václav Rajský z Dubnice. V roce 1802 panství koupil kníže Josef ze Schwarzenbergu a připojil ho k Lovosicím.

Po roce 1989 se část objektu zřítila a nový majitel začal s pokusy o obnovu.

Hodí se milovníkům architektury, lidem, které zajímají příběhy panských sídel, i těm, kdo rádi sledují detaily na fasádách. V okolí je několik dalších hradů a zámků, takže Boreč snadno spojíte s delším výletem po Litoměřicku.

Zámek leží na severním okraji vsi Boreč. Je to jednopatrová trojkřídlá stavba. V barokní době měla na nádvoří otevřené arkády. Panské pokoje byly v severním křídle, jižní křídlo sloužilo provozu a v západním byla kaple.

Starší renesanční tvrz vypadala jinak. Měla rytířský sál zdobený freskami, obklopovaly ji tři malé rybníky a dovnitř se šlo po mostě přes vodní příkop. K areálu patřil poplužní dvůr s pivovarem.

Nejvíc dnes uvidíte na severním křídle. Zvenku ho dělí mělký rizalit se vstupním portálem. Portál zdobí volutové pilastry a ústí do průjezdu s valenou klenbou. V prvním patře je třináct oken. Některá mají štukové rámy s úpony mušlí nebo rozetami a pod všemi je plastické diamantové pole. Většinu arkád tohoto křídla zazdili v devatenáctém století.

Zbytek areálu je v horším stavu. V devatenáctém století zanikl rytířský sál i kaple. Západní křídlo se změnilo na sladovnu a před rokem 1843 ho zbořili. Ve zbylých prostorách byly byty zaměstnanců, kanceláře a výrobní provozy. Na začátku 21. století byl v relativně dobrém stavu jen severní křídlo, ostatní budovy se částečně zřítily.

Přijeďte proto s zájmem o historii a architektonické detaily. Zámek je dobře čitelný jako doklad proměn jednoho panského sídla.