Sklářské muzeum v Kamenickém Šenově

Kamenický Šenov je spojený se sklem. Muzeum vám ukáže, jak se tu sklo rylo, brousilo a zdobilo.

Základem stálé expozice jsou sbírky Václava Jílka a dílo vídeňské firmy J. & L. Lobmeyr. Její pobočce budova patřila v letech 1918–1951. Uvidíte rytré a broušené sklo, lustry a svítidla.

Přijeďte, pokud vás zajímá užité umění, sklářské řemeslo nebo historie severních Čech. Budova sama je kulturní památkou, zapsanou od roku 2000. Postavili ji roku 1789 a patřila obchodním firmám se sklem.

Muzeum navíc připravuje krátkodobé výstavy. Využívá při nich práce místní sklářské školy a Mezinárodních sympozií rytého skla. Sezonu 2014 zahájilo novou expozicí výtvarníka Vladimíra Kleina.

Dobře se sem hodí cyklisté i pěší. Kolem budovy vede cyklotrasa 3056 a zeleně značená turistická trasa.

Muzeum stojí na ulici Osvobození čp. 69, na křižovatce s ulicí Kamenickou. Je to nedaleko středu města. Budova je klasicistní, v patricijském slohu, a pochází z roku 1789.

Uvnitř projdete stálou expozicí. Dokumentuje místní sklářství a ukazuje rytré a broušené sklo. Samostatnou část tvoří lustry a svítidla firmy J. & L. Lobmeyr. Základ sbírky vytvořily předměty Václava Jílka a fond vídeňské firmy, které budova v letech 1918–1951 patřila.

Sbírky se postupně rozšiřovaly. Kromě stálé expozice tu bývají jednorázové výstavy. Čerpají z prací místní Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské a z Mezinárodních sympozií rytého skla. V minulosti se konaly například výstavy rytce Bohuslava Horáčka a sochaře Pavla Wernera. Ve sklepních prostorách byla instalována výstavka manželů Roubíčkových spolu se svítidly z podniku Lustry.

Muzeum má dlouhou historii. Městské muzeum vzniklo roku 1923 spolu s muzejním spolkem. Sbírky byly nejdřív ve sklářské škole, od roku 1927 v budově tehdejší radnice. Do dnešní budovy se muzeum přestěhovalo roku 1968.

Na místo dojedete autobusem. Zastávka meziměstské dopravy je na nedalekém náměstí T. G. Masaryka, odkud vede i zeleně značená trasa. Kolem muzea míří cyklotrasa 3056.