Rozhledna Čubův kopec u Francovy Lhoty

Čubův kopec je nejvyšší bod hřebínku mezi Francovou Lhotou a Střelnou. Od slovenských hranic je vzdálený necelých 400 metrů. Vrcholem prochází rozvodí Moravy (Bečvy) a Váhu. Obě řeky patří do povodí Dunaje.

Rozhledna je dřevěná, volně přístupná a výhled z ní míří na všechny světové strany. Za dobré viditelnosti uvidíte Malou Fatru. Zvlášť působivý je pohled v zimě, když vrcholky pokrývá sníh.

Hodí se pěším turistům. Nejkratší z popsaných výstupů má převýšení 195 m. Hodí se i cyklistům na horských kolech, protože tudy vede Hornolidečská magistrála. A zajímá každého, kdo prochází naučnou stezku Javorníky-západ: Čubův kopec je její druhá zastávka.

Orientaci vám usnadní cedulky v nejvyšším patře. Popisují, co vidíte v kterém směru.

Na vrcholu stojí dřevěná vyhlídková věž. První tu vznikla v roce 1991 a měřila 16 metrů. V roce 2004 ji kvůli špatnému technickému stavu nahradila nová stavba stejného typu, o dva metry vyšší.

Nahoře máte kruhový výhled. Na severu a západě se otevírá kotlina mezi Makytou, Javorníky a Vizovickými vrchy. Leží v ní Valašská Senice a Francova Lhota. Dohlédnete také na Pulčín, nejvýše položenou valašskou obec, a na stožár rozhledny Doubrava. Za dobré viditelnosti se na severozápadě ukáže Hostýn s větrnou elektrárnou.

Na jihu a východě se táhnou Bílé Karpaty s Jeleňovskou, Královcem, Končitou a Kýčerou. Vidíte také Lyský průsmyk, který odděluje Bílé Karpaty od Javorníků, a část púchovské doliny. Za jasného počasí se na východním obzoru objeví Súľovské skály, Strážovské vrchy s Veľkým a Malým Manínem a hřeben Malé Fatry. Jmenují se tam Veľký Kriváň, Rozsutec a Martinské hole s vysílačem na Krížavě.

Na samém vrcholu stojí kámen se znakem a kovovou tabulkou. Označuje zastávku naučné stezky, popisuje výhled a nese věnování obce. V nejvyšším patře věže najdete vrcholovou knihu.

Na vrchol vede modře značená stezka z Francovy Lhoty na Makytu. Další výstup začíná u železniční zastávky ve Střelné a vede po červené k rozcestí Střelenský vrch.