Pančavský vodopád – nejvyšší vodopád v Česku

Pančavský vodopád je nejvyšší v zemi. Měří 148 metrů a padá z výšky 1298 metrů do výšky 1150 metrů nad mořem. Voda se řítí po žulovém svahu ve čtyřech hlavních stupních.

Hodí se vám, pokud chcete v Krkonoších vidět víc než další rozhlednu. Vodopád je karový a víceramenný. Za vysoké vody mění tvar.

Nejlépe zapůsobí na jaře. Při tání sněhu, obvykle od konce dubna do začátku května, je nejvydatnější. Ve spodní části se pak objeví jižní rameno a vodopád se prodlouží na 162 metrů.

Počítejte s tím, že přístup je omezený. Vodopád leží v I. zóně KRNAP, takže pod něj nevstoupíte. Celý ho ale uvidíte z modré turistické značky v Labském dole.

Vyrazte sem pěšky. Ocení to hlavně ti, koho zajímá horská příroda a geologie.

Vodopád vytváří Pančavský potok, pravostranný přítok Labe. Teče stále, ale průtok kolísá. V průměru je to 25 litrů za sekundu. Za vysokých stavů se voda větví do několika ramen.

Dole voda mizí ve svahových sutích. Nevzniká tu proto vývařiště, tedy hluboký tůň pod padajícím proudem.

Celý vodopád uvidíte z modré turistické značky vedoucí Labským dolem. Jinde je výhled omezený. Blízká vyhlídka ukáže jen nejvyšší část. Další velmi úzký pohled nabízí Ambrožova vyhlídka.

Šířka vodopádu se pohybuje od 1 do 20 metrů, obvykle je to 4 až 8 metrů. Celkový sklon dosahuje 44 stupňů. Čtyři významné stupně měří shora 36, 39, 23 a 20 metrů.

Název vychází z německého slovesa pantschen, česky cákat nebo šplíchat. Německy se vodopádu říká Pantschefall.

Turisté sem chodí od počátku turismu v Krkonoších. V roce 1859 postavil Josef Schier, majitel nedaleké Labské boudy, nad horní hranou malou nádrž se stavidlem. Když se sešlo dost platících návštěvníků, stavidlo zvedl a průtok vodopádu nárazově vzrostl. Nad vodopádem i pod ním stály budky s občerstvením a nahoře vyhlídková terasa. Ve 30. letech 20. století nádržku, budky i terasu zrušili.