Klášter cisterciáků ve Vizovicích

Z kláštera se nedochovalo nic, co byste mohli obejít samostatně. Místo ale vypráví zajímavý příběh. Klášter, zvaný také Smilheim nebo Rosa Mariae, vznikl v 60. letech 13. století. Po jeho zániku v 15. století tu vyrostl zámek Vizovice, který stojí dodnes.

Přijeďte, pokud vás baví historie a spory o to, jak se věci skutečně staly. Přesné datum založení totiž nikdo nezná. Historik Jindřich Šebánek ho klade do doby kolem 30. ledna 1261, spíše do roku 1260. Tomáš Borovský s jeho výkladem polemizuje. Smilova zakládací listina se nedochovala. Známe jen falzum z 60. let 14. století. Klášter ho zřejmě použil jako argument v soudních sporech se sousedy.

Místo ocení lidé se zájmem o středověk, moravskou šlechtu a dobu Přemysla Otakara II. Hodí se jako zastávka při procházce Vizovicemi. Středověké zdi tu ale nehledejte. Příběh si poskládáte z toho, co se dozvíte, a z pohledu na zámek.

Ve Vizovicích uvidíte zámek. Stojí přesně tam, kde dřív býval cisterciácký klášter. Z původních budov tu tedy samostatně nic nenajdete. Zato si můžete představit, co se na tomto místě odehrávalo před zámkem.

Klášter založil Smil ze Střílek, moravský šlechtic z okolí Václava I. a jeho syna Přemysla Otakara II. Měl vlastní hrad Střílky, dnes zříceninu ve Chřibech. Zřídit klášter patřilo k postavení vysokého šlechtice. Podle popisu mohl Smila inspirovat i bratr Boček z Obřan, který v 50. letech 13. století založil cisterciácký klášter ve Žďáře nad Sázavou.

Dobu vzniku si spojíte s událostmi té doby. Moravu sužovali Mongolové a Kumáni. Přemysl Otakar II. se roku 1253 stal českým králem a roku 1260 zvítězil v bitvě u Kressenbrunnu. Borovský uvažuje, že Smilův čin mohl souviset s tím, co zažil ve službách krále. Muži, kteří odcházeli do války, totiž mohli skládat sliby Bohu.

Papežská listina Alexandra IV. z 30. ledna 1261 odkazuje na Smilovu zakládací listinu. Ta se ale nedochovala. Přečtěte si před návštěvou něco o sporu historiků. Při pohledu na zámek pak budete vědět, co stálo před ním.