Klášter kapucínů v Liberci pod Keilovým vrchem

Tohle není pamětihodnost s prohlídkovým okruhem. Je to areál s pohnutým osudem. Zaujme hlavně milovníky architektury a místní historie.

Klášter byl nejmladším kapucínským klášterem na českém území. Vznikl z podnětu Marie Paulíny baronky von Liebieg, členky liberecké textilní průmyslnické rodiny. Kostel i konvent jsou v novobarokním slohu s prvky secese. Projekt vytvořili architekti Max Kühn a Heinrich Fanta se stavitelem Albertem Hübnerem.

Areál je zapsán na Ústředním seznamu kulturních památek pod číslem 41331/5-4154. Jeho příběh se dobře vypráví. Začíná založením kláštera, pokračuje zrušením po převzetí moci komunisty a končí skladem knih a mateřskou školou.

Přijeďte, pokud vás zajímají stopy průmyslnické éry Liberce. Hodí se i jako zastávka při procházce čtvrtí Jeřáb. Počítejte s tím, že budovy dnes neslouží původnímu účelu a pozemky jsou zarostlé náletovou vegetací.

Uvidíte areál složený z kostela svaté Máří Magdaleny, obytné rezidence, kryté chodby, schodiště s balustrádou a ohradní zdi s bránou. Všechno je postavené v novobarokním stylu s náznaky secese.

Kostel byl vysvěcen 11. června 1911. Stojí na místě, kde od roku 1735 stála kaple Zvěstování Panny Marie. S plánováním nového chrámu se začalo v roce 1908. Už tehdy se počítalo, že ho bude spravovat řád kapucínů z Tyrolska.

Klášter přibyl až dodatečně. Je to menší přístavba v zahradě na jižní straně kostela. S chrámem ji spojuje krytá chodba. Zahrada kolem konventu zčásti sloužila jako městský park.

Po převzetí moci komunisty byl klášter zrušen. Z kostela se stal sklad národního podniku Kniha. V klášterní budově pak byla mateřská škola a také depozitář.

Dnes budovy původnímu účelu neslouží. Do roku 2011 chátraly. Potom je zrekonstruovali, ale objekt zůstal opuštěný. Pozemky jsou silně zarostlé náletovou vegetací. Čekejte tedy spíš pohled zvenčí a atmosféru zapomenutého místa než návštěvu s programem.