Komenda Český Dub: johanitské sály a kaple

Tady uvidíte pozdně románské a gotické stavitelství, které se dlouho považovalo za ztracené. Až do 90. let 20. století se myslelo, že z komendy nezbylo nic. V roce 1991 se podařilo odkrýt sály a kapli.

Místo vysvětluje, proč vůbec Český Dub vznikl. Havel z Lemberka, manžel sv. Zdislavy, dal krátce po roce 1237 johanitům území jižně od Ještědu. Střed byl ve Světlé pod Ještědem, jenže ležel na okraji panství. Nová komenda proto vyrostla na území vsi Dub a přišlo sem i trhové právo.

Vezměte sem příznivce středověkých dějin a architektury. Ocení to i ti, kdo chtějí poznat vztah rytířských řádů k městu a k husitským válkám.

Kaple byla znovu vysvěcena a slouží i bohoslužbám. Není to jen suchý exponát. Komendu spravuje Podještědské muzeum a patří do památkově chráněného areálu zámku. Ochrana se na nově objevené prostory vztahuje od 8. prosince 1995.

Přijdete do areálu českodubského zámku. Právě v něm se skrývá to, co zbylo z johanitské komendy: malý sál, velký sál a kaple Jana Křtitele. Komenda stála už před rokem 1260. Zanikla v roce 1425.

Tehdy, v polovině června, dobyli Český Dub husité. Vedl je Jan Čapek ze Sán a statky komendy převzal do správy. Zbytky budov se později proměnily v renesanční zámek. Středověké jádro proto objevujete uvnitř mladší stavby.

Při prohlídce si připomeňte, jak komenda fungovala. V roce 1373 jí vládl světský komtur. Žilo tu pět duchovních a pět řádových rytířů, kleriky vedl převor. Statky měly jádro v Podještědí. Každá komenda odváděla do řádové pokladny na ostrově Rhodu pětinu příjmů.

Na počátku husitské revoluce zastavil král Zikmund statky Janu Chudobovi z Ralska. Měl je chránit. Nepomohlo to.

Panství se do rukou řádu vrátilo v roce 1653. Získaly je řeholní kanovnice sv. Augustina z kláštera sv. Jakuba ve Vídni. Patřilo jim do roku 1782, kdy Josef II. klášter zrušil.

Objev z roku 1991 se uskutečnil za vydatného přispění Tomáše Edela. Dnes o komendu pečuje Podještědské muzeum.