Augustiniánský klášter v Bělé pod Bezdězem

Tady uvidíte nejstarší augustiniánský konvent v severních Čechách. Jeho příběh se prolíná s dějinami celého města. Bělá vznikla tak, že se sem v roce 1337 přenesla městská práva původně určená Staré­mu Bezdězu. Klášter přibyl o osm let později.

Místo ocení lidé, které zajímá církevní a česká historie. Klášter vypálili husité v říjnu 1421, v 16. století opět pustl a v roce 1633 se do něj augustiniáni vrátili z hradu Bezděz. Komunitu zrušila v roce 1950 Akce K.

Hodí se i milovníkům baroka. Nový kostel sv. Václava postavil v letech 1708–1712 G. Abondio.

Zastavit se tu můžete cestou na hrad Bezděz, který je odsud 7 km. Počítejte s tím, že v budovách konventu dnes bydlí lidé v sociálních bytech. Je to památka, kolem které se žije.

Areál leží v severozápadním rohu města. Hlavní dominantou je barokní kostel sv. Václava z let 1708–1712. Starší klášter založil Hynek Berka z Dubé a určil ho pro dvanáct řeholníků. Stavbu dokončil až po jeho smrti Zajíc z Házmburka, držitel hradu Bezděz.

Prohlídka je hlavně o pohledu na stavby a o jejich příběhu. Nový konvent vznikl v letech 1650–1659 a později se rozšiřoval. Žilo v něm čtrnáct bratří. Dnes jsou v budovách sociální byty. Fasádu kostela opravili na začátku 21. století.

Historie byla pestrá. Husité klášter i město v říjnu 1421 dobyli a spálili. Obnova začala roku 1442, ale ještě v roce 1445 stály jen trosky. Augustiniáni v Bělé pomáhali v duchovní správě a od roku 1787 učili na místní hlavní škole. Roku 1930 se část kláštera upravila pro místní muzeum.

Po smrti posledního převora Rudolfa Löwa v roce 1948 už v klášteře žádný řeholník nebydlel. Roku 1950 byl internován P. Vít Václav Mareček a konvent zanikl.

Po roce 1989 se do Bělé augustiniáni vracejí na občasné návštěvy. V kostele se konají příležitostné bohoslužby. Za faráře Jana Nepomuka Jiřiště zavedli pravidelné bohoslužby jednou měsíčně a farář Kamil Škoda je zachoval.