Jeskyně Šipka ve Štramberku

Šipka patří mezi nejvýznamnější archeologická naleziště v Česku. Důvod ochrany je jasný: jde o nejstarší dosud objevené sídlo člověka na našem území. Zároveň je to naleziště vzácné reliktní květeny.

Jeskyni zná celý svět díky Šipecké čelisti. Patřila neandrtálskému dítěti ve věku 8 až 10 let. Objevil ji Karel Jaroslav Maška, profesor novojičínského gymnázia, jen pár let po nálezu v německém Neandertalu.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá pravěk. Hodí se i pro ty, kdo mají rádi geologii a jeskyně ve vápenci. Děti ocení představu, že tu žili lovci mamutů a sobů a že tu zůstalo přes 80 000 kostí a zubů zvířat.

Místo leží na severním úbočí hory Kotouč. Snadno ho spojíte s procházkou po Štramberku, protože další cíle jsou od jeskyně vzdálené do 0,6 km.

Jeskyně leží ve výšce 440 metrů nad mořem ve Štramberské vrchovině. Vstupní portál je 8 metrů široký a 3,8 metru vysoký. Za ním následuje krátká chodba a Propástka hluboká 12 metrů. Její dno tvoří dávno zřícený strop bývalého dómu.

Odtud vedou dvě chodby. Vpravo je Krápníková jeskyně, delší a větší. Měří 38 metrů, je 3–4 metry široká a až 5 metrů vysoká. Na stropě v přední části zůstaly zbytky bohaté krápníkové výzdoby. Lidé ji zničili krátce po objevu jeskyně v říjnu 1880. Vlevo je Jezevčí díra, dlouhá 19 metrů, široká 1–2 metry a vysoká 1,5 metru.

Jeskyni obývali lidé už před více než 32 000 lety. Útočiště tu našli neandrtálci, gravettienští lovci mamutů i magdalénienští lovci sobů. Dokládají to opracované kosti, parohy a kamenné nástroje z křemence, pazourku a křišťálu. Z doby bronzové pochází nalezený depot.

Našlo se tu také přes 80 000 kostí a zubů 130 druhů zvířat, mimo jiné jeskynního medvěda, lva, hyeny, nosorožce srstnatého a mamuta.

Před jeskyní uvidíte pamětní desku Karla Jaroslava Mašky z roku 1922 od malíře Františka Juráně. Stojí tu také busta Bohumíra Jaroňka. Kopie některých nálezů jsou v Městském muzeu ve Štramberku.