Balzerovo ležení: skalní převis v Jetřichovických stěnách

Tady se potkává pravěk, válka i romantické výlety. Archeologický průzkum potvrdil, že lidé využívali skalní převisy v severočeských pískovcích jako obydlí už v mezolitu. Z okolí Jetřichovic pocházejí pazourky a úštěpky pravěkých nástrojů.

Balzerovo ležení je kulturní památka. Chrání se jako archeologické naleziště a historicky významná lokalita.

Zastavte se tu, pokud rádi čtete příběhy ve skále. Na stěně jsou tři nápisy. Nejstarší nese rok 1632, tedy dobu třicetileté války. Podle pověsti se sem před švédskými vojsky uchýlili obyvatelé Jetřichovic pod vedením jistého Balzera.

Místo se hodí pro pěší turisty. Převis leží na červeně značené evropské dálkové trase E3, která je tu shodná s Naučnou stezkou Jetřichovické stěny. Žádná odbočka není potřeba. Zaujme i ty, které baví dějiny lesnictví a myslivosti.

Přijdete k velkému pískovcovému převisu v lese, 1,5 km severně od Jetřichovic. Hned vás zaujmou nápisy v hloubi převisu.

Nejstarší pochází z roku 1632 a odkazuje na svátek svatého Jana Křtitele. Druhý nechal v roce 1856 vytesat lesmistr Ferdinand Bund z Rynartic. Německý text říká, že mistr je ten, kdo něco vymyslel, tovaryš ten, kdo umí, a učeň každý. Třetí nápis připomíná návštěvu členů České lesnické společnosti. Přijeli sem 4. června 1998 po stopách německých kolegů z 19. století.

Všimněte si také dvou drobných kapajících studánek vytesaných do skály. Zbyly z doby, kdy pod převisem fungoval sezónní výčep. Stály tu stoly a lavice a přilehlá skalní trhlina sloužila jako sklípek na občerstvení. Hostům hráli muzikanti. Na začátku 20. století výčep provozoval Emil Günter z Jetřichovic.

Název má dvě vysvětlení. Pověst ho odvozuje od Balzera z doby třicetileté války. Druhý výklad vychází z německého slovesa balzen, tedy tokat. Místo totiž používali jako přístřešek myslivci Kinských, kteří před jarem sledovali tokaniště tetřevů. Odtud i alternativní jména Tetřevna a Tokaniště. Říká se mu také Exulantská jeskyně.