Kazín – pravěké hradiště a zaniklý hrad u Jíloviště

Kazín není hrad s věžemi a nádvořím. Je to místo pro ty, kdo rádi čtou krajinu. Na ostrohu nad Berounkou se dochovaly příkopy, val a členité jádro. Vše je v terénu patrné.

Místo má dvě vrstvy. Pravěké hradiště dokládají nálezy z konečné fáze středního eneolitu, z období řivnáčské kultury. Rozsah a podoba terénních pozůstatků ale odpovídá středověkému hradu. Které útvary patří které době, není jasné. Právě tahle nejistota dělá z návštěvy malou detektivku.

Zajímavý je i příběh jména. Starý středověký název neznáme. Jméno Kazín se k vrchu připojilo až v době romantismu v devatenáctém století.

Hodí se pro milovníky archeologie a historie. Hodí se i pro ty, kdo chtějí tichý výlet mimo známé atrakce. Počítejte s tím, že uvidíte terén, ne zdi. Archeologické stopy jsou chráněné jako kulturní památka, proto po nich choďte opatrně.

Hradiště leží na ostrohu, který se táhne od východu k západu. Západní část je úzká a tyčí se nad řekou Berounkou. Na jihu ostroh vymezuje rokle s potokem.

Areál má dvě části: předhradí a jádro. Předhradí má přibližně obdélný půdorys. Na severu a na východě ho obklopuje široký příkop. Na jižní straně je znát náznak parkánu. Na severu se vně příkopu zachoval val.

Další příkop odděluje předhradí od jádra. Povrch jádra je velmi členitý. Podle dostupného popisu nelze poznat, zda jde o zbytky staveb, nebo o výkopy. Pokud jde o stavby, nerovnosti v zadní části areálu mohly patřit rozměrné dlouhé budově. Menší zástavba mohla stát podél severního okraje jádra.

Kamenné zdi tu nehledejte. Václav Krolmus je na vrcholu v devatenáctém století ještě viděl a popsal. Středověké nálezy, které uvádí literatura, se ztratily. Při novodobých sběrech se našel jen pravěký materiál.

Terén nese stopy zásahů. Místo poškodily výkopy z devatenáctého století i archeologický výzkum Jana Axamita, který mířil na pravěkou fázi osídlení. Poblíž leží další hradiště, Humensko.