Hrad Vildštejn – zřícenina u Budišova nad Budišovkou

Vildštejn nabízí jiný zážitek než opravené hrady. Zbyly z něj zbytky zdiva ukryté v lese. Zbytek si musíte domyslet, a to je na něm zajímavé.

První písemná zmínka pochází z roku 1316. Od roku 1323 patřil hrad trvale olomouckému biskupovi. Možná sloužil jako správní středisko budišovského panství. Jeho konec spadá do neklidné doby válek, ale historici se neshodnou, kdy přesně nastal.

Zajímavý bude pro vás, pokud rádi čtete krajinu a dějiny. Hodí se pro zájemce o středověkou architekturu i pro rodiny, které děti rády vedou k vlastnímu objevování. Počítejte s přírodním terénem, ne s upraveným areálem.

Výlet navíc snadno spojíte s okolím. Rozhledna Halaška je od hradu vzdálená 0,7 km. Muzeum břidlice najdete 3,1 km odtud.

Hrad stojí na skalním ostrohu nad soutokem Lomnického potoka a dalšího potoka bez jména. Dnes tu uvidíte hlavně zbytky zdiva z lomového kamene, místy doplněného cihlami. Hustý lesní porost je obrůstá. Historici předpokládají, že pod sutinami zůstává ukryto další zdivo.

Původní hrad zabíral oválnou plochu dlouhou 120 m a širokou 50 m. Hradby měly sílu až čtyři metry. Areál se skládal z vlastního hradu a předhradí a po celém obvodu ho obíhal příkop. Severozápadní hradbu navíc zesilovala parkán.

Na západní straně stála válcová věž s čtyřmetrovými zdmi. U její paty vedla hradbou vstupní brána. Z druhé strany k věži přiléhal obdélný palác. K bráně se chodilo po úzké šíji. Stezku chránilo zvláštní opevnění.

Konec hradu je opředen nejistotou. Podle jedné verze zanikl koncem 14. století během markraběcích válek. Písemná zpráva z roku 1399 zmiňuje vypálení Budišova stoupenci markraběte Prokopa. Jiný výklad klade zánik do druhé poloviny 15. století, do doby vpádů Matyáše Korvína na Moravu.

Přijeďte s představivostí a vhodnou obuví. Terén je přírodní a hrad vám nic nevysvětlí sám.