Hrad u Kvítkova – zaniklý hrad nad Robečským potokem

Zdi ani věže tu nenajdete. Najdete terén, který se dá číst: příkop, valy, zbytky hradby a výseky ve skále. Právě to je na místě zajímavé.

O hradu se nedochovaly žádné písemné prameny. Archeologické nálezy pocházejí ze třináctého století. Hrad možná patřil mezi hrady přechodného typu a jeho zakladatelem byl nejspíš panovník. V literatuře ho někdy mylně ztotožňují s hradem Frydlantem, který dosud nikdo spolehlivě nelokalizoval. To z něj dělá malou záhadu.

Hodí se vám, pokud rádi chodíte po stopách zaniklých hradů a stačí vám k tomu vlastní představivost. Děti může bavit hledání příkopu a jam vysekaných ve skále.

Místo je volně přístupné. Leží v národní přírodní památce Peklo, takže se tu chovejte jako v chráněné přírodě. Od roku 1965 je hrad navíc chráněn jako kulturní památka.

Dobře zapadne do delšího pěšího výletu po okolních hradech a zámcích.

K hradu vede žlutá turistická trasa. Zbytky leží asi 1,7 kilometru jihovýchodně od Kvítkova, na pískovcové ostrožně v nadmořské výšce asi 270 metrů. Pod ní teče Robečský potok.

Do hradu se dřív vstupovalo od severozápadu. Nejdřív jste procházeli malým předhradím trojúhelníkového tvaru. Žádné stopy zástavby se tu nedochovaly. Dál byl příkop. V něm zůstal ve skále vysekaný základ pilíře, na kterém stál most.

Za mostem stála brána. Její podoba není jasná, zbyly po ní dva valovité útvary.

Hradní jádro je rozměrné a má tvar protaženého pětiúhelníku. Obvod chránila hradba z kamenů kladených nasucho. Její část uvidíte dodnes na severní straně. Možná šlo také o zděnou plentu na sypaném valu.

Uvnitř hradu se z budov nedochovalo skoro nic. Zůstaly jen dva čtverhranné objekty vysekané ve skále. Odborníci je považují za zemnice nebo polozemnice.

Počítejte s tím, že na místě neuvidíte rekonstruované zdivo. Cesta po terénu je spíš o pozorování tvarů krajiny a o tom, jak si z nich poskládat obraz středověkého opevnění.