Stohánek – zaniklý skalní hrad u Svébořic

Stohánek nenabízí hradby ani věže. Nabízí skálu, na které se střídaly dvě různé epochy. V první polovině patnáctého století ji využil Beneš z Vartenberka. V osmnáctém století na ní žili poustevníci.

Zajímavé je, že na místě chybí zbytky malty i stavebního kamene. Hrad tedy nejspíš stál převážně ze dřeva. Dnes zůstaly hlavně úpravy ve skále: výklenky, spára s kapsami po dveřích a plošina na vrcholu.

Zajeďte sem, pokud máte rádi hrady a hledáte jejich stopy v terénu. Hodí se i milovníkům literatury. Poustevnu popsala Karolina Světlá v povídce Poslední poustevnice. Skálu v ní nazvala Strouhánek.

Místo snadno zařadíte do pěšího nebo cyklistického výletu. Severně od hradního vrchu vede zeleně značená turistická trasa. Podél východního úpatí je vedena cyklotrasa č. 3046.

Uvidíte pískovcový suk, který převyšuje okolní terén o 23–25 metrů. Právě na něm Beneš z Vartenberka založil hrad někdy v letech 1427–1431. První písemná zmínka pochází z roku 1431. Poslední je z roku 1453.

Ve skále se dochovaly úpravy, které prozradí, jak místo fungovalo. Na severní straně je vysekaný výklenek po předhradí. Na východě je podobně upravený prostor dlouhý jedenáct metrů. Na vrcholovou plošinu se původně vstupovalo skalní spárou, která začíná čtyři metry nad terénem. Po dveřích zbyla kapsa po překladu a kapsa po závoře.

Na plošině poznáte i novější zásahy. Největší je obdélný objekt, který sloužil v osmnáctém století jako kaple. Může mít ale středověký původ. U schodiště vysekal první poustevník šestnáct výklenků pro obrázky křížové cesty. Poustevna fungovala v letech 1760–1773. Úpravy z osmnáctého století zničily archeologické poměry na vrcholu.

Sběry v okolí daly jen malý soubor keramických střepů. Část je uložena v českolipském muzeu.

K hradu se dostanete po okolních trasách. Severně od vrchu vede zeleně značená cesta z Hamru na Jezeře k Malému Jelenímu vrchu. Tam se napojuje červeně značená trasa do Stráže pod Ralskem. Východním úpatím vede účelová komunikace s cyklotrasou č. 3046.