Hrad Roupov: zřícenina s cihlovým dýmníkem

Roupov má jednu věc, kterou jinde v Čechách jen tak nenajdete: osmiúhelníkový cihlový dýmník, tedy komín hradní kuchyně. Je tak zachovalý, že platí za architektonickou raritu mezi českými hrady. Dnes tvoří dominantu celého areálu.

Hrad má i zajímavou historii. Na přestavbě v osmdesátých letech 14. století se podílela dvorská huť krále Václava IV. Později sídlo zvelebil Jan II. z Roupova, někdejší hofmistr krále Jiřího z Poděbrad. Renesanční přestavba z let 1595–1598 prý udělala z Roupova jeden z nejhezčích hradů v Čechách. Dluhy z ní ale donutily Jana IV. hrad roku 1607 prodat.

Zajeďte sem, pokud vás baví hradní architektura. Na zdivu se dají číst jednotlivé stavební etapy od gotiky po renesanci. Hodí se i těm, kdo hledají klidnější výlet v okolí Plzně a nevadí jim, že z paláců zůstaly jen části. Hrad stojí ve výšce 460 metrů nad mořem. V příkopu navíc roste památný Roupovský tis.

Hrad stojí na návrší nad vsí. Uvidíte torzo opevnění, zbytky paláců a baštu v nároží. Obytná křídla se nedochovala celá, ale dochované zdivo dobře ukazuje, jak hrad fungoval.

Největší pozornost přitáhne kuchyně. Má čtvercový půdorys, je vyzděná z lomového kamene a ve stěnách má půlkruhové výklenky. Vyšší patra paláce zanikla. Zůstal po nich cihlový dýmník s osmiúhelníkovým průřezem.

Všimněte si také obrany. Jan II. z Roupova nechal celý hrad obehnat hradbou a ke starému hradu připojil nové, větší předhradí. U brány stála okrouhlá věž o průměru 17 metrů, spíš velký rondel. Na druhé straně vchodu navazovala na hradbu protáhlá půlkruhová bašta. Vnitřní hrad od předhradí oddělovala brána a příkop s padacím mostem.

Na severním okraji areálu zůstaly zbytky pozdně gotického opevnění. V nároží stojí čtyřboká bašta s klínovitým půdorysem. Její interiér měl být obytný, pokoj, chodba i černá kuchyně se ale nikdy nedokončily.

Po cestě do příkopu hledejte Roupovský tis. Je to památný strom.