Rácov: zaniklý hrad nad Jizerou u Mladé Boleslavi

Rácov není hrad s věžemi a nádvořím. Je to místo pro ty, kdo rádi čtou krajinu. Z hradu zůstal terén: příkopy, valy a plošina jádra.

Zajímavý je i příběh. O hradu se nedochovaly téměř žádné zprávy. Nepřímo ho zmiňují přídomky dvou církevních hodnostářů z roku 1380. Václav z Rácova byl boleslavským arcijáhnem, Jakub z Rácova knězem. V druhé polovině šestnáctého století už byl hrad uváděn jako pustý.

Zdivo se neztratilo beze stopy. V roce 1738 posloužilo při stavbě sousedního zámku Neuberk. Kdo si prohlédne obojí, vidí hrad i to, kam putoval jeho kámen.

Rácov ocení zájemci o středověká opevnění a lidé, které baví objevovat tišší místa bez výkladových tabulí. Hodí se i jako krátká zastávka při výletě po Mladé Boleslavi. Počítejte s tím, že k hradu nevede žádná turisticky značená trasa.

Zbytky hradu leží na nízké ostrožně nad levým břehem Jizery. Najdete je na návrší nad zámkem Neuberk. Jsou volně přístupné.

Nejlépe se tu čte obrana hradu. Od okolního terénu ostrožnu odděluje vnější šíjové opevnění. Nejdřív přijde nevýrazný vnější příkop. Za ním následuje val a další příkop. Ten má dochovanou hloubku okolo čtyř metrů, takže ho poznáte i bez výkladu.

Dál se nacházelo malé předhradí. Od vlastního hradního jádra ho dělil ještě jeden příkop. Valové opevnění uvidíte také na klesajícím opyši, tedy na svahu, který se od hradu sklání.

Zdí nečekejte. Zdivo bylo rozebráno a použito na sousední zámek Neuberk. Zůstal tvar terénu. Procházejte ho pomalu, krok za krokem přes jednotlivé příkopy a valy, a skládejte si z nich půdorys.

Hrad podle velikosti patří mezi objekty na přechodu mezi tvrzí a hradem. Existoval v době od třináctého do patnáctého století. Značenou stezku ani tabule tu nehledejte, orientujte se podle zámku Neuberk pod návrším.