Hrad Přimda – zřícenina v Českém lese

Přimda ukazuje, jak vypadal hrad v době, kdy české hrady měly většinou podobu hradišť. Většina objektů zanikla. Zůstala rozměrná románská obytná věž, dochovaná ve výšce dvou celých podlaží.

Hrad vznikl v první polovině dvanáctého století a střežil hranici s Bavorskem. Přemyslovci ho využívali i jako vězení pro členy vlastního rodu. Později ho panovníci často zastavovali. Od druhé poloviny patnáctého století ho drželi páni ze Švamberka.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá středověk a stavby z kamene. Ocení to i ti, kdo mají rádi nevyřešené záhady. Badatelé se totiž dodnes přou, kdo hrad založil. Ve věži býval krb a prevét. Patří k nejstarším objektům svého druhu v Česku.

Areál je přístupný veřejnosti a spravuje ho Národní památkový ústav. Aktuální informace pro návštěvu najdete na webu hradu.

Hrad leží na kopci Přimda v Českém lese. Uvidíte zříceninu, z níž se celistvě zachovala jediná stavba: románská obytná věž. Ostatní budovy z větší části zanikly, takže věž v areálu dominuje.

Uvnitř se dochovala dvě podlaží. K vybavení věže patřil krb a prevét. Oba prvky řadí odborníci mezi nejstarší svého druhu v Česku. Věž má podobu donjonu. Takové stavby se v západní Evropě stavěly už v jedenáctém a dvanáctém století. V Čechách se objevily až ve třináctém. Právě tím je Přimda mezi našimi hrady výjimečná. Nedaleké hrady Tachov a Tasnovice tehdy vypadaly jako hradiště.

Při prohlídce si připomenete i pohnuté osudy místa. První písemná zmínka v Kosmově kronice se vztahuje k roku 1121. Název hradu v zápisu chybí, ale s Přimdou ho ztotožnili už v patnáctém století. O zakladateli se vedou spory. Jedna hypotéza ukazuje na Děpolta z Vohburgu, další na knížete Soběslava I. a třetí na knížete Vladislava I. ve spolupráci s kladrubským klášterem. Žádnou z nich nelze spolehlivě doložit.

V šestnáctém století hrad začal chátrat. Na začátku sedmnáctého století byl opuštěn. Dnes ho spravuje Národní památkový ústav.