Hrad Křivsoudov: zaniklý hrad u Vlašimi

Křivsoudov není hrad, který vás ohromí věžemi. Je to místo pro ty, kdo rádi čtou krajinu a hledají stopy minulosti tam, kde už zdi nestojí.

Příběh je ale bohatý. Hrad založili páni z Říčan ve třináctém století. Pak vystřídal několik majitelů a až do husitských válek patřil pražskému biskupství. Roku 1436 ho získali Trčkové z Lípy. Ti ho nechali chátrat a ve smlouvě z roku 1550 je veden jako pustý.

Zaujme vás, pokud vás baví proměny jednoho místa. Roku 1770 tu vznikla barokní sýpka. Její zdivo se po požáru a zboření použilo při stavbě sokolovny. Na jednom místě tak najdete stopy středověku, baroka i novější doby.

Hodí se pro milovníky historie, kteří chtějí zajet mimo známé trasy. Návštěvu snadno spojíte se zámky v okolí. Nejblíž je zámek Růžkovy Lhotice, další jsou v Dolních a Horních Kralovicích.

Počítejte s tím, že uvidíte městečko Křivsoudov s areálem sokolovny, ne klasickou zříceninu. Hrad stál na nevýrazné vyvýšenině. Obranné podmínky tu nebyly příliš dobré, a proto kolem vzniklo mohutné zemní opevnění. Tvořil ho příkop a val, jehož koruna byla široká až patnáct metrů.

Z opevnění jsou dnes patrné pozůstatky na severní straně hradu. Větší část zanikla až koncem dvacátého století.

Všimněte si obvodové zdi, která vymezuje areál sokolovny. Má dodatečně prorážená sýpková okna. Pochází ze sýpky, kterou na místě hradu postavili roku 1770. Zeď by ale mohla být středověkého původu. Podobně stará může být i nádvorní zeď zadního křídla, kterou využili v budově sokolovny.

Sýpka měla tři křídla a dvě patra. Svému účelu přestala sloužit po roce 1801. Po požáru v roce 1928 ji zbořili a torzo posloužilo při stavbě sokolovny.

Podoba nejstaršího hradu je nejasná. Měl pravidelný čtyřhranný půdorys s nejméně třemi křídly. Tak vypadal nejpozději v době, kdy patřil pražskému biskupství. Pozdější majitelé Trčkové z Lípy hrad spravovali z Vlašimi a hrad chátral.

Berte to jako krátkou zastávku s příběhem, ne jako celodenní výlet.